„Možnosti zkoumání koheze textu v rámci stylistického rozboru“ si na materiálu románové pentalogie Karla Poláčka vyzkoušel Michal Křístek v 50. svazku jazykovědné řady Sborníku prací filozofické fakulty brněnské univerzity (2002).
V 8. svazku 54. ročníku brněnského univerzitního sborníku Slavica litteraria (2005) seznamuje Milan Hrala se studií Sergeje Nikolského o románových antiutopiích Karla Čapka a Michaila Bulgakova (Moskva, Indrik 2001). (U Bulgakovova románu Mistr a Markétka Nikolskij upozorňuje například na zakódování jména V. I. Lenina.)
A ještě do třetice Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity: v 15. svazku řady Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik (2001) píší Marek Nekula o Franzi Kafkovi jako úředníku Dělnické úrazové pojišťovny pro Čechy v Praze a Martin Vavřina o recepci díla Gustava Meyrinka v Československu po roce 1945.
Osudy amerických historiků Vilmy a Georga Iggersových, autorů knihy Dva pohledy na dějiny (Nakladatelství Lidové noviny 2006), přiblížil u příležitosti udělení čestného občanství Horšovského Týna Vilmě Iggersové, rozené Abelesové, článek Bohuslava Hynka v Českém dialogu č. 7-8/2006.
Předmluvu k vzpomínkám terezínského a osvětimského vězně Erika Poláka (1929-1996) Tři kapitoly (Nakladatelství Sdělovací technika 2006) napsal Arnošt Lustig.
Jako unikátní ediční čin ocenil soubor dramatických textů Jaromíra Ptáčka (Nepromlčené případy Jaromíra Ptáčka, Větrné mlýny - Divadelní ústav 2006) Petr Pavlovský v Týdeníku Rozhlas č. 35/2006.
Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové, a v separátním rozhovoru Pavla Landovského, se na Milana Kunderu dotazoval Ondřej Horák v Lidových novinách 26. 8. 2006. M. Kunderovi a jeho místu v české kultuře byla věnována téměř celá sobotní kulturní příloha LN.
Vladimíra Körnera pozval k rozhovoru Aleš Palán v Katolickém týdeníku č. 28/2006.
Přečtením Rozhovorů Karla Kryla (Torst 2006, 811 stran) se Jaromír Slomek utvrdil v přesvědčení, že „síla Krylovy osobnosti v publicistice nespočívala“ (Týden č. 35/2006).
Básnické sbírky Petra Štengla Co říkal Zouplna (Psí víno 2005) a Petra Odehnala A budu tak i synovi (tamtéž 2005) zhodnotil v Pandoře č. 12 (květen 2006) Ivo Harák.
Knihu cestopisných reportážíKlokánie a obtížné sousedství (Šulc a Švarc 2006) přiblížil v Knižních novinkách č. 13/14 ze 17. 7. 2006 její autor Ota Ulč.
František Knopp
Rusko
Jedno z řady témat letošního druhého čísla časopisu Kritičeskaja Massa zní Symbolický kapitál: ceny a je věnováno především literárním oceněním, jejich historii a vlivu na společnost či trh. Na samém začátku první stati tohoto bloku (Literární ceny jako sociální institut), která mapuje předrevoluční vývoj cen za literaturu v Rusku, si její autoři Abram Rejtblat a Boris Dubin již tradičně povzdechli, že narozdíl od Západu mají v Rusku výsledky literárních soubojů pramalý vliv na čtenářskou obec, která je většinou ignoruje a nechává se vést reklamou či vlastními zájmy. Přesto však v Rusku nejsou tyto ceny a boj o jejich prestiž novinkou posledních desetiletí – již od roku 1810 udělovala Ruská akademie věd zlaté medaile jazykovědcům a někdy i literátům; stát se tak snažil ubránit přílišnému vlivu nepřeberného množství časopisecké produkce na obyvatelstvo. Avšak ani tato snaha neměla na společnost velký dopad, čtenáři dál odebírali stohy časopisů a řídili se jejich vkusem. Ačkoli v současnosti tiráže těchto tzv. tlustých žurnálů i jejich společenská role značně poklesly, literární ceny tím na svém vlivu příliš nezískaly. To a jakousi maškarádu, v níž se udělování cen proměnilo, popisuje v následující stati Ruský Buker a vše-vše-vše Jelena Fanajlovová, která své letmé ohlédnutí za veřejnou funkcí současných cen uzavírá popisem nedávného slavnostního ceremoniálu, na němž byla předána cena Vytoužený sen za dětskou literaturu. Nejenže moderátorka Tina Kandelaky evidentně jediného z laureátů neznala, ale především neustále opakovala, že „dnešní děti nevědí, co je pionýrské štěstí“. Slavnostní večer tak mohl nést vážně míněný název slavné písničky skupiny Beatles Back to USSR, který si za své v mnohém bere i nynější ruský prezident a jenž se v poněkud ironičtější podobě stal také titulem bloku statí o sovětské přírodě, společnosti a státu v časopise Něprikosnovennyj zapas. Jeho letošní druhé, jinak čtyřicáté šesté číslo je věnováno především ekologii, ruským „zeleným“ a jejich perspektivám a v neposlední řadě také vegetariánství a jeho neblahému osudu v sovětském Rusku.
Alena Machoninová