severní Čechy

„nejhorší je, když začnou kádrovat i disidenti. To je vždycky průšvih,“ říká v rozhovoru o českém výtvarném provozu především šedesátých let teoretička Ludmila Vachtová (s. 14–15), která nedávno přijela ze Švýcar zahájit výstavu soch Evy Kmentové. Výtvarnému umění tentokrát věnujeme i polemický esej, v němž Tomáš Pospiszyl míní dokázat, že recyklace performancí je naprosto běžný a inspirativní způsob umělecké práce. Pěkným příkladem zacykleného variování jedné kdysi snad svěží, provokativní akce je i hledání českých ministrů kultury v posledních letech (5). Pokud se s přítelkyní, manželem či kamarády už léta chystáte alespoň na chvíli z domova zmizet – kamkoliv, do Moskvy či do Indie – a odjezd se stále odkládá, chyba může být v precizní mateřské tyranii, jak ukazuje povídka Leonida Cypkina (26–27). Téma zneužívání severních oblastí Čech doplňujeme zprávou o provedení floydovské Odvrácené strany měsíce v Roudnici nad Labem v kině Sokol (13). Texty na s. 24 a 25 vítají Rumunsko a Bulharsko v EU.

Odpoutané čtení!

Libuše Bělunková