Hřbitovy můžeme vnímat jako ostrůvky svobody v čím dál kontrolovanějších a usměrňovanějších městech. Díky své výlučnosti a specifičnosti poskytují útočiště jak lidem, kteří se jinde cítí zranitelní či neviditelní, případně nemají v městském ruchu dostatek klidu, tak i mimolidským aktérům.

S designérkou a kurátorkou, která v současnosti spolupracuje s pražskou galerií VI PER, jsme hovořili o tom, proč architekti podléhají systému maximalizace zisků a vykořisťování přírodních i kulturních zdrojů, a také o možnostech, jak tuto praxi změnit. Zastavili jsme se i u nedávného architektonického …

S architektem a designérem Ondřejem Mohylou, který se zabývá otázkami spojenými s politikou bydlení, ale také s digitalizací sociální práce, jsme hovořili o angažovaném výzkumu, designování počítačových her nebo o možnostech a limitech participace. Jak souvisí práce architekta se segregací Romů?

Architektura a urbanismus mohou podporovat soužití, ale také mu bránit. Odpovědnost sice v obou případech leží na architektech, městských plánovačích a státních úřadech, ale města, která nebudou mezi lidmi stavět bariéry a některé lokality či obyvatele znevýhodňovat, nelze vytvářet bez přímého …

Dějiny ani současnost Palestiny a Izraele nelze pochopit bez reflexe úlohy táborů zakládaných na tomto území. Právě tábor zde historicky fungoval jako vyjádření technologie moci i jako praxe odporu vůči ní. V čem se palestinské tábory podobají izraelským osadám a čím se od nich naopak zásadně liší?

V Galerii Jaroslava Fragnera probíhá výstava věnovaná práci architektů a architektek, kteří svou činností pomáhají při vyšetřování a odhalování systémového násilí v různých koutech světa. Představuje tak veřejnosti nepříliš známé možnosti architektury – způsoby, jak se dá využít při ochraně …

Skupina urbanistek a urbanistů z newyorského Pratt Institutu letos české veřejnosti představila metody komunitního plánování. Experti, kteří se dlouhodobě zabývají participací, dokazují, že rovnoprávné zapojení občanů do procesů městského plánování vede ke zlepšení bydlení a kvality života.

Historička umění Karolina Jirkalová ve své knize zkoumá tuzemské architektonické dění na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Oproti obvyklé představě o roku 1989 jako momentu zlomu nachází v oblasti svého výzkumu mezi minulým a současným režimem řadu kontinuit.

Se zakladatelkou interaktivního uměleckého projektu PRAHO! jsme hovořili o možnostech sdílení osobních prožitků ve veřejném prostoru i o tom, jak v něm prezentovat a otevírat komplexní témata, jako jsou feminismus nebo problematika LGBTQ+.

Krize bydlení sice netrápí jen Českou republiku, i ve světovém kontextu je však u nás mimořádně hluboká, a to už řadu let. Jejím příčinám i důsledkům – včetně problematiky bytové nouze nebo bezdomovectví – se věnují publikace vydané neziskovými organizacemi Místní místním a Arnika.