Historička umění Karolina Jirkalová ve své knize zkoumá tuzemské architektonické dění na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Oproti obvyklé představě o roku 1989 jako momentu zlomu nachází v oblasti svého výzkumu mezi minulým a současným režimem řadu kontinuit.

Se zakladatelkou interaktivního uměleckého projektu PRAHO! jsme hovořili o možnostech sdílení osobních prožitků ve veřejném prostoru i o tom, jak v něm prezentovat a otevírat komplexní témata, jako jsou feminismus nebo problematika LGBTQ+.

Krize bydlení sice netrápí jen Českou republiku, i ve světovém kontextu je však u nás mimořádně hluboká, a to už řadu let. Jejím příčinám i důsledkům – včetně problematiky bytové nouze nebo bezdomovectví – se věnují publikace vydané neziskovými organizacemi Místní místním a Arnika.

Vodní plochy ve městech obvykle nevnímáme jako veřejný prostor, který bychom mohli sami využívat, což nahrává jejich privatizaci i znečišťování. Plavání a další vodní aktivity provozované širokou veřejností nicméně mohou pomoct městské řeky, jezera či nádrže do veřejného prostoru znovu začlenit.

Přinášíme reportáž ze sjezdu Evropské akční koalice za právo na bydlení a město, který proběhl v květnu ve Splitu. Jeho tématem byla přílišná turistifikace a její dopad na místní obyvatele. Co se dá dělat, aby města nebyla jen zdrojem výdělků pro velký kapitál?

Kulturní dům najdeme prakticky v každém českém a slovenském městě či větší obci. Rozsáhlá publikace Osvěta, kultura, zábava se věnuje nejen jejich historii, typologii a politickému kontextu, v němž vznikaly a fungovaly, ale také vývoji kulturní politiky a roli kultury ve společnosti.

V Česku se setkáváme s mnohdy nekritickým obdivem k architektuře zahraničních tvůrců. Touha po „světovosti“ je globální jev – u nás se ovšem pojí s odmítáním předrevolučního architektonického diskursu. Za jakých podmínek je mezinárodní spolupráce pro česká města přínosná?

Hranice mezi soukromým a veřejným se v New Yorku stírají a veřejný prostor zde leckdy funguje podle jiných pravidel, než jsme zvyklí u nás. Autorka reportážního textu líčí, jak se pronikání soukromých zájmů do městských ulic odráží na podobě severoamerické megapole.

V keňském Nairobi žije okolo dvou milionů lidí ve slumech. Tato neformální osídlení navzdory rozšířeným představám nestojí mimo systém, ale naopak jsou jeho součástí. Odolnost jejich obyvatel pomáhá státu udržovat ekonomické nerovnosti a zároveň přispívá k fungování společnosti v režimu nekrovitality. …

Reportážní text z americké megapole, ve které cyklistická doprava hraje čím dál větší roli, líčí, jak se jezdí na kole v mnohamilionovém městě, známém hektickým silničním provozem. Jaké nástrahy a zážitky zde cyklisty čekají a jak je v New Yorku cyklistice uzpůsoben veřejný prostor?