Výstava Tabula fracta v ústecké Galerii Hraničář přibližuje na konkrétních příkladech problematiku poválečné architektury a uměleckých děl ve veřejném prostoru. Reflektuje komplikovaný vztah veřejnosti k těmto objektům, jejich chátrání i otázku společenské odpovědnosti za péči o kolektivní paměť.
Interdisciplinární výzkumnice a filmařka Michaela Büsse uvedla letos v září v pražské Galerii VI PER výstavu zaměřenou na opuštěné developerské projekty v jihovýchodní Asii. Ve svých instalacích autorka poukazuje na to, že i zdánlivě lokální aktivity jsou nedílnou součástí pohybů globálního kapitálu.
Kniha charkovské autorky Jevhenije Hubkiny představuje architekturu města, jež si spojujeme hlavně se sovětskou avantgardou a v posledních letech i válečným běsněním. Jeho urbanistické a kulturní dědictví je ale mnohem pestřejší.
Publikace Kafkárna – dům & zahrada, kterou připravily Kateřina Vídenová a Amálie Bulandrová, je především poctou Kafkárně, tedy sochařské zahradě a ateliéru patřícím pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Různorodé texty spojuje snaha hledat východiska ze současných krizí v konceptech nerůstu či sdílení a obecněji v neantropocentrickém přístupu ke světu.
S Nelou Kuhnovou a Karolínou Pláškovou jsme hovořily o tom, proč spoluzaložily novou kurátorskou platformu a co jim chybí na české architektonické a designérské scéně. Došlo ale i na důležitost překračování oborových hranic nebo na vztah mezi architekturou a včelami.