V čem se změnila situace literatury? Jak se proměnily čtenářské návyky a jakým způsob by na to měla reagovat literární výuka na školách? Dennodenně čteme z displejů, monitorů, mobilů, neustále scrollujeme, využíváme nejrůznější aplikace či umělou inteligenci – může nám být zkušenost digitálního čtení užitečná při četbě literárních děl? Odpovědi hledají Eva Marková, Míla Janišová a Jana Segi Lukavská.

Na poslední letošní literární procházce jsme se podívali na místa spojená s anarchistickým hnutím na přelomu 19. a 20. století – v době, kdy se zejména na Žižkově spojovala proletářská bojovnost s odvážným moderním uměním.

Láska nemusí být něžná ani trvalá, ovšem průběh „odmilování“ bývá náročný – zvláště jedná-li se o mateřskou lásku, jejíž zpochybnění je považováno za tabu. Novela francouzské spisovatelky Constance Debré lakonicky a chladně zkoumá možnosti, jak se zbavit dosavadní identity a dospět k radikální metamorfóze.

Walt Disney se nechtěl do dějin zapsat jen jako velký vypravěč a král imaginace, ale také jako průmyslník a inovátor. Utopický urbanistický projekt EPCOT, kombinující prvky města a zábavního parku, se mu realizovat nepodařilo. Avšak coby studijní materiál je jeho vize soběstačné komunity dodnes fascinující.





Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst »
Nobelovu cenu za literaturu 2025 získal 9. října maďarský prozaik László Krasznahorkai „za své působivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického děsu znovu potvrzuje sílu umění“. Z našeho archivu vybíráme rozhovor, v němž autor Satanského tanga mluví o Dálném Východě, střední Evropě, přírodě a mizení.
