Už od autobusového nádraží se na mě směje černobílý Einstein, vyřezaný v životní velikosti do tvrdého papírového kartonu. Vlasy mu poletují kolem hlavy, dobromyslný výraz výstředního génia je rušen netradičním zarámováním. Vědec se v těchto dnech totiž v desítkách kopií řítí přeplněnými ulicemi Jeruzaléma na kole. Vyzývat takto nápaditě obyvatele půlmilionového města, aby svá auta vyměnili za obyčejná jízdní kola, mi okamžitě přijde velmi nezodpovědné. V Jeruzalémě je ještě méně cyklostezek než v Praze. Osobně znám jen jedinou, křižuje park pod Izraelským muzeem a rozhodně se vyhýbá centru. Ulice jsou ve dne v noci nahuštěné auty, autobusy, taxíky a motorkami, neustále někdo nervózně troubí,
