close search

literatura

Zápisky aneb O neunáhleném smíření III

Ludwig Hohl/#11/2017
beletrie/literatura

Cestou k nové formě – antikvární redukce

Jakub Vaníček/#11/2017
literatura

Ženy, které vydávají knihy

Snahy o knižní diverzitu

Ivana Lukeš Rybanská/#11/2017
literatura

Pouštět větry u večeře

Žalostná existence podle Szczepana Twardocha

Blanka Činátlová/#11/2017
literatura

Česká próza v době globálních změn

Nad indickou novelou Josefa Pánka

Karel Kouba/#11/2017
literatura

O knihách zbytných a jejich čtenáři – literární zápisník

Jakub Vaníček/#11/2017
literatura

Jak se píší dějiny

Tomáš Čada/#11/2017
literatura

Odvrátit zrak, ale nepřestat číst

Jan Faix/#11/2017
literatura

(o pochode žien na Versailles, – Barbare, Andrine a Hannah)

Stanislava Chrobáková Repar/#11/2017
báseň čísla/literatura

divadlo

Kouzlo spolupráce

S Jill Greenhalgh o mezinárodní síti divadelních performerek

Marta Martinová/#11/2017
divadlo

film

Síla v jednoduchosti

Vladimír Tupáček/#11/2017
film

Finský direkt progresivitě

Ivo Michalík/#11/2017
film

Ženy se vždy dívaly na horory

S Olivií Howe o feminismu a hororu

Antonín Tesař/#11/2017
film

umění

Pokyny pro využití existujícího svědění

Liv Bugge/#11/2017
galerie/umění

Co způsobilo jedno krátké video – výtvarný zápisník

Martina Smutná/#11/2017
umění

Slepice a tetování

Retrospektiva Mariana Pally

Šárka Burešová/#11/2017
umění

Společně performujeme feminismy

Poznámky k ženským uměleckým kolektivům ve Vídni

Nicole Sabella/#11/2017
umění

hudba

Nechci vytvářet kategorie

S Lucií Vítkovou o genderu a hudbě

Petra Hlaváčková/#11/2017
hudba

Konec sausage parties?

Ženské kolektivy v klubové kultuře

Zuzana Friday Přikrylová/#11/2017
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#11/2017
odpor/společnost

Hacknout Zemi

Dny soběstačnosti v Calafou

Eva Lédlová/#11/2017
odpor/společnost

Tak nám zabili dva úředníky – vykřičník

Martin Hekrdla/#11/2017
společnost

Spinoza podle Deleuze

Od přirozeného pudu k vůli k moci

Martin Vrba/#11/2017
společnost

Mesto zo ženskej perspektívy

Združenie architektiek a sociologičiek Spolka

Lýdia Grešáková/#11/2017
společnost

Jak přinášet změny?

O komunikaci, potřebě rozdílnosti a principech nenásilí

Tereza Čajková,Eva Malířová/#11/2017
společnost

par avion

Z ruských médií vybral Ondřej Soukup

Ondřej Soukup/#11/2017
společnost/zahraničí

Samospráva kurdských žen

Öcalanova cesta k genderové rovnosti

Jakob Wilke/#11/2017
společnost/zahraničí

různé

Kurdish women’s autonomy

Öcalan's route to gender equality

Jakob Wilke/#11/2017
english/různé

Agentky změny

Romské ženské skupiny na cestě k rovnosti

Martina Horváthová/#11/2017
online/různé

minirecenze

#11/2017
minirecenze/různé

Treba to len začať robiť

S Evou Blimlinger o rodovom hľadisku v akademickej sfére

Ivana Rapošová/#11/2017
rozhovor/různé

Sesterstvo zabíja sestry

Feminizmus a nezamýšľané dôsledky rovnostárstva

Ľubica Kobová/#11/2017
esej/různé

Jako jinde na světě

Role žen v arabských revolucích

Eva Svobodová/#11/2017
recenze čísla/různé

Eskalátor

Autor historických románů Vlastimil Vondruška vyjevil v rubrice s názvem spisovatelé v MF Dnes „prostý názor obyčejného autora“, jaká že to propast zeje mezi „uměleckou elitou“ a „takzvaným nekompetentním lidem“. Na veletrhu Svět knihy si totiž všiml, že u nakladatelů, kteří vydávají vznešenou a oceňovanou literaturu, nestojí skoro nikdo, zato nakladatelé lidového čtiva mívají narváno. Něco je špatně! A tak se spolu s obyčejným autorem Vondruškou ptáme: „Kdo má právo soudit, jaké dílo je umělecké a jaké neumělecké? Literární kritici, teoretici a novináři?“ Ba ne, obyčejní čtenáři! Možná kdyby příštího vítěze Magnesie Litery (kterou by však Vondruška případně odmítl) vybírali klempíři nebo prodavačky ze supermarketů, propast by se zacelila a ti

Když začnou vzduchem lítat hodnoty, je nabíledni, že se chystá zdražování a utahování šroubů. Zatímco se diskursy a Václaváky otřásají civilizačním zápasem o charakter české demokracie, občané mohou vyhlížet první dopady zákona o veřejné službě. Po půlroce na pracáku přijdou nezaměstnaní o životní minimum 3410 korun, jež bude nahrazeno minimem existenčním ve výši 2200 korun. Kdo si v rámci „veřejné služby“ odpracuje alespoň dvacet hodin, získá nárok na kompenzaci ve výši dvacet čtyři korun na hodinu. Doporučuje šest z pěti faraonů. Mezitím Andrej (hrozba demokracii) vyklízí ministerstvo; konečně má volné ruce na pořádnou kampaň. Co by nezvládl sám, tam zatlačí Bára Štěpánová: „Kdo volí Babiše, není Čech!“ Snad se

V polovině května byla na serveru Artalk zveřejněna otevřená výzva vystavujícím a kurátorům k ukončení Nového zlínského salonu 2017, jenž je věnován současnému obrazu, neboť zde svá díla prezentuje třicet tři mužů a pouze jediná žena a koncepci přehlídky vytvořilo šest kurátorů a dvě kurátorky. Následná diskuse na sociálních sítích ukazuje, jaká neznalost v otázce složitosti genderové diskriminace na české umělecké scéně stále panuje. Objevují se pořád stejné argumenty o neutrálnosti uměleckého světa, který se v jakémsi společensko­-politickém vzduchoprázdnu řídí „spravedlivě“ pouze kvalitou díla, anebo o tom, že nešlo přece o polarizaci na muže a ženy, ale o téma. Tématem zde zjevně nejsou struktury nastavené tak, že se do nich ženy nedostanou – ať

Strip