close search

literatura

Léta revoluce

Alexandra Kollontaj/#23/2017
beletrie/literatura

Světlo a tma, vůně a puch – antikvární redukce

Jakub Vaníček/#23/2017
literatura

Labyrint sídliště

Zralý debut Eugena Lišky

Dominik Melichar/#23/2017
literatura

Co zbylo? – literární zápisník

Josef Fulka/#23/2017
literatura

Za zvuků hudby revoluce

Ruští básníci a osudový rok 1917

Viktorija Šochina/#23/2017
literatura

***

Pavel Kohout/#23/2017
báseň čísla/literatura

divadlo

Očichávání diváka

To nejlepší z Polska na Palm Off Fest

Ondřej Škrabal/#23/2017
divadlo

film

Vietnamci bez domova

Antonín Tesař/#23/2017
film

Elity a alternativy

Vladimír Tupáček/#23/2017
film

Vězení pomáhá lidem žít

Symbolistní realita plnokrevné přízemnosti ve filmu Krotká

Kamila Dolotina/#23/2017
film

umění

Bez názvu

Zbyněk Baladrán,Zuzana Jakalová/#23/2017
galerie/umění

Potřebujeme skutečně uzdravovat

S Irenou Haiduk o zakládání a nakládání

Anežka Bartlová,Tina Poliačková/#23/2017
umění

hudba

Tři druhy spirituality

Z programu Moravského podzimu a Expozice nové hudby 2017

Miloš Vojtěchovský/#23/2017
hudba

Povstat z popela

Ibeyi hledají naději v rozvráceném světě

Martin Zoul/#23/2017
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#23/2017
odpor/společnost

Od února k říjnu

Politická, nebo sociální revoluce?

Vadim Damier/#23/2017
odpor/společnost

Boľševičky a/alebo feministky?

Hľadanie rodu v Októbrovej revolúcii

Ľubica Kobová/#23/2017
společnost

Revoluce kontra(r)evoluční

Jak VŘSR štěpí ruskou společnost

Tereza Reichelová/#23/2017
společnost

Změna étosu

K jednotě politiky a jednání

Ondřej Lánský,Petra Robešová/#23/2017
společnost

KSČ jako dítě rudého Října

Revolucionáři první republiky

Bohumil Melichar/#23/2017
společnost

Smolenské blouznění

Novodobé disidentství „po polsku“

Veronika Pehe/#23/2017
společnost/zahraničí

par avion

Z francouzského tisku vybral Tomáš Dufka

Tomáš Dufka/#23/2017
společnost/zahraničí

Nech brouka žít

Milena Bartlová/#23/2017
komentář/společnost

různé

Gleb: Lavička pimpin

Lukáš Rychetský/#23/2017
minirecenze/různé

Chemické divadlo: Šumava láska

Jan Klamm/#23/2017
minirecenze/různé

minirecenze

#23/2017
minirecenze/různé

Vnoučata a pravnoučata Října

Anketa k výročí Velké říjnové socialistické revoluce

#23/2017
anketa/různé

Revoluce bez konce?

Dějinné, prostorové a ideové meze Říjnové revoluce

Matěj Metelec/#23/2017
esej/různé

Co dělat s Říjnem?

Událost, která otřásla světem

Martin Hekrdla/#23/2017
esej/různé

Velký říjen Chiny Miévillea

Bod nula revoluční politiky

Martin Vrba/#23/2017
recenze čísla/různé

Eskalátor

Na přelomu října a listopadu jsme opět přeřídili ručičky hodinek z letního času na zimní. Už dlouho se mluví o tom, že změna času nemá ve 21. století vliv na úspory energií, naopak je technicky a finančně náročná a kromě rozhořčení nad narušováním biorytmu vyvolává problémy hlavně v logistice, v níž tu hodina chybí, tu přebývá: „EN 477 Metropol Berlín–Budapešť bude po příjezdu do stanice Brno hodinu čekat a odjede ve 3:15 SEČ.“ A tak u našich sousedů Polská lidová strana svůj návrh na zrušení zimního času dostala dokonce už ke druhému čtení v dolní komoře parlamentu – navzdory tomu, že je jeho znění v rozporu s nařízeními Evropské unie. V době posouvání hodinových ručiček probíhal na Vysočině festival dokumentárních filmů Ji.hlava, kde

Proč se tak ráda vracím do Německa? Vařit tam moc neumějí, vkusem zrovna neoplývají… Došlo mi to až při četbě obrázkových magazínů pro ženy. Od podobného čtiva nelze čekat žádnou intelektuální inspiraci, zpravidla se čtou kvůli odreagování. Ale stejně jako nejrůznější rozhlasové či televizní lifestylové pořady i tyto časopisy spoluutvářejí náš pohled na svět. V těch německých se nepíše o tom, jak se zbavit vrásek, ale o tom, jak z nich udělat přednost. Nedočtete se, že pokud vám to doma neklape v posteli, měla by se manželka naučit polykat. Poradí vám, jakou kupovat kosmetiku, pokud nechcete znečišťovat vodu mikročástečkami plastů, které zabíjejí mnohá volně žijící zvířata. Nesmaží se v nich

Taky se k vám doneslo, že od prosince bude na cestě vlakem z Berlína do Vídně rychlejší objet Česko přes Norimberk? To bylo tak: zprávu vypustil Jan Sůra, který nedávno odešel z MF DNES a spoluzaložil server zdopravy.cz. Je to snad jediné médium, které přináší denní zpravodajství o dopravě, a celkem dobrý zdroj informací, pokud bereme s rezervou několik jeho axiomů – trh prospívá; odbory škodí; česká železnice je pomalá; rychlost rozhoduje. V souladu se dvěma posledními byl i Sůrův titulek „Ostrov pomalé železnice. Vlaky z Berlína do Vídně zrychlí, delší trasou objedou Česko“. Zavádějící je ovšem hned dvakrát. Za prvé, vlaky Česko vlastně neobjedou, přímé spojení Berlína a Vídně oklikou totiž nevznikne. Za druhé,

Strip