close search

literatura

Nejzasutější vzpomínka na lidi

Mohamed Mbougar Sarr/#10/2023
beletrie/literatura

Seifert – sloupky psané na vodu

Petr Borkovec/#10/2023
literatura

Podporovat, nikoli rušit!

Vize a inspirace pro dějepisné vyučování

Radmila Prchal Pavlíčková/#10/2023
literatura

Chci, aby studenti neměli jasno

O historické gramotnosti a hodnocení dějin

Blanka Činátlová/#10/2023
literatura

Básně kořeněné fréziemi

Divoké papíry Marosy di Giorgio

Petr Šmíd/#10/2023
literatura

Překlad jako služba, vášeň a zaměstnání – literární zápisník

Šárka Grauová/#10/2023
literatura

Jde jen o udržení moci

S Vladimirem Sorokinem o ideologii, touze a současném Rusku

Olga Pavlova/#10/2023
literatura

Policejní disent

Milan Kozelka/#10/2023
báseň čísla/literatura

divadlo

Dva ostrovy péče

Polské queer divadlo na festivalu Nová komedie

Matěj Hřib/#10/2023
divadlo

film

Střety zranitelných excentriků

Osobní i společenská pnutí v seriálu Ve při

Michal Mišúr/#10/2023
film

Zkoušet se prokopat ven – filmový zápisník

Tomáš Stejskal/#10/2023
film

umění

David Růžička: It’s Like a Movie I Have Never Seen

Sláva Sobotovičová/#10/2023
galerie/umění

Revizionismus a trh

Jak se formují dějiny umění, jež vzniklo za minulého režimu

Milena Bartlová/#10/2023
umění

hudba

Čtyři andělé

Metalové vykoupení podle Liturgy

Štěpán Šanda/#10/2023
hudba

Komedianti, věda a umělecké dílo – muzikologický deník

Petr Haas/#10/2023
hudba

společnost

O co jsme již přišli – ultimátum

Matouš Hrdina/#10/2023
odpor/společnost

Tak podivné, tak typické

Se Zdenkou Sokolíčkovou o výzkumu na Špicberkách

Petr Profen Mareš/#10/2023
odpor/společnost

O kapitalismu aktualizovaně

Průvodce současnou mocenskou strukturou

Ondřej Slačálek/#10/2023
společnost

Kudrnovy přízraky

Místo polemiky konspirační teorie a denunciace

Matěj Metelec/#10/2023
společnost

par avion

Z ruskojazyčných médií vybral Ondřej Soukup

Ondřej Soukup/#10/2023
společnost/zahraničí

Mechanismy na pravdu

Paměťové instituce v Polsku a Maďarsku

Jan Charvát/#10/2023
společnost/zahraničí

Dějiny jako pluralita hlasů

S Čeňkem Pýchou nejen o výuce dějepisu

Lukáš Rychetský/#10/2023
společnost

Pozdní doba ÚSTR

Od bojů o minulost ke slušně placeným úvazkům

Vítězslav Sommer/#10/2023
společnost

Historie je vždy politická

Jakub Rákosník/#10/2023
komentář/společnost

různé

Hungarian microdose

O hrůze národní existence

László Szilasi/#10/2023
online/různé

Sommerovo denunciační pojetí dějin ÚSTR

Otiskujeme polemickou reakci na článek Vítězslava Sommera Pozdní doba ÚSTR v A2 č. 10/2023.

Petr Blažek/#10/2023
online/různé

Depeche Mode: Memento Mori

Adam Tomáš/#10/2023
minirecenze/různé

William Shakespeare: Sen noci svatojánské

Olga Pavlova/#10/2023
minirecenze/různé

Václav Žák: Pábitel

Marianna Placáková/#10/2023
minirecenze/různé

Falcon Lake

Tomáš Stejskal/#10/2023
minirecenze/různé

Jana Viktorínová: Chudá Praha

Ondřej Klimeš/#10/2023
minirecenze/různé

Michaela Rosová: Nepokojní spáči

Michal Špína/#10/2023
minirecenze/různé

Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ

Martin Lukáš/#10/2023
minirecenze/různé

Jindřich Vacek: Tři muži na Titaniku

Karel Kouba/#10/2023
minirecenze/různé

Vedení se nechová racionálně

S Petrem Zídkem o krizi v ÚSTR

Matěj Metelec/#10/2023
rozhovor/různé

Národ a kultura

Co očekáváme od kultury a z čeho ji zaplatíme?

Alena Zemančíková/#10/2023
esej/různé

Plavání v sexismu

Objektifikace žen (nejen) ve street artu

Aneta Kohoutová/#10/2023
různé/veřejný prostor

Multiplikace fetišů

Muzea, ústavy a paměťové utopie

Jan Kolář/#10/2023
recenze čísla/různé

Eskalátor

„Papírového robota vyrobíme ze šesti krabic. Na plochy, které budou přilepené k sobě, po­­užijeme oboustrannou lepicí pásku. Na hlavu robota z krychlové krabice nalepíme ruličku od toaletního papíru představující anténu.“ Tohle není citace z normalizačního časopisu pro malé kutily, ale z letošního přijímačkového testu určeného deváťákům. Jestli je to v době, kdy řešíme bezprecedentní vpád umělé inteligence snad do všech sfér našeho života, obsahově adekvátní text, to nechť posoudí jiní. Strefovat se do jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je už skoro lidová tradice, nutno však říct, že Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) si svým zpracováním přijímaček o kritiku říká. Nebudu se vyjadřovat k návratu otázek

Česká filosofie zaniká. Pokud jste o tomto trýznivém faktu dosud neslyšeli, máte nejvyšší čas pustit si rozhovor s filosofkou Terezou Matějčkovou, která v Českém rozhlase vysvětlovala svůj odchod z FF UK. Zánik tuzemské filosofie je tu velmi pěkně popsán. Tereza Matějčková tvrdí, že dostanou­-li čeští filosofové grant, což se jim občas stane, mění se ve správce grantu, kteří na skutečnou filosofii nemají čas. Pokud jste snad v závěrečných zprávách vedle excelových tabulek popisujících čerpání peněz zahlédli i výstupy v podobě knih, článků, konferencí, popularizačních přednášek nebo veřejných debat na školách, vězte, že to byl jen sen. Nic takového samozřejmě neexistuje, říkali to přece v rádiu. Tereza Matějčková dále

Asociace spisovatelů zjišťovala, jak „žijí spisovatelé v Česku“. Výsledná zpráva má posloužit jako podklad při přípravě takzvaného statusu umělce, v němž by se měly zohlednit i podmínky literární tvorby. Sesbíraná data říkají toto: jen pět procent spisovatelů a spisovatelek má za psaní pravidelný příjem, čtyři pětiny si jím vydělají méně než pět tisíc korun měsíčně a šedesát procent běžně pracuje bez honoráře. „Naši spisovatelé se nevěnují tvorbě jako svojí práci, ale pracují, aby mohli vůbec psát,“ dodávají k tomu autoři výzkumného projektu s tím, že česká literatura vzniká v rámci jakési „druhé směny“, která „z ekonomického hlediska hraničí s náplní volného času“. Je to konstatování známého faktu – stejně jako informace,

Strip