O tom, že zlo může mít banální tvář nenápadného úředníka, psala Hannah Arendtová v knize Eichmann v Jeruzalémě. Podobně banální podobu má zlo pravděpodobně i v případě červencové havárie japonského tankeru MV Wakashio, který ztroskotal na korálových útesech blízko ostrova Mauricius. Důvodem, proč loď zamířila tak blízko k pobřeží a následně způsobila obrovskou ekologickou škodu, prý byla snaha indického kapitána o připojení k internetu přes otevřenou wi­-fi hotelů na pobřeží. Za tuhle moderní závislost na datech zaplatí především místní korálové útesy, jakési pralesy oceánů, které jsou už tak v blízké budoucnosti odsouzeny k zániku. Ničí je totiž zvyšující se kyselost oceánů, které významně odčerpávají CO2 z atmosféry. Do moře po havárii uniklo tisíc tun ropy, velká část rozlomeného tankeru bude zřejmě potopena, protože se prý nedá odtáhnout. Daleko větší ekologické katastrofy nás patrně čekají, až Rusko s Čínou začnou těžit fosilní paliva v roztávajícím Severním ledovém oceánu. Snad se v té době minimálně Evropa od spoluúčasti na devastaci Země odstřihne a místo energie uložené desítky milio­nů let pod zemí začne efektivně využívat tu, kterou nám Slunce poskytuje každý den.