close search

literatura

odjinud

Jiří G. Růžička,Anna Vondřichová/#2/2012
literatura

R

Martina Blažeková/#2/2012
beletrie/literatura

Text na plechovkách s lančmítem

Jan Bělíček/#2/2012
literatura

Podpovrchový organizmus

Martina Blažeková/#2/2012
literatura

Domov, cesta a skúsenosť s iným

Radoslav Passia/#2/2012
literatura

knihy

#2/2012
literatura

Ty

Erik Jakub Groch/#2/2012
báseň čísla/literatura

Román na hraně šílenství a megalomanie – literární zápisník

Tomáš Glanc/#2/2012
literatura

Náš somárik dandy

Michal Špína/#2/2012
literatura

divadlo

Pomalé probouzení slovenského dramatu – divadelní zápisník

Marek Godovič/#2/2012
divadlo

Taneční pulsace

Kristina Durczaková/#2/2012
divadlo

film

Stále nad vodou

Eliška Děcká/#2/2012
film

Zrezivělá kronika

Martin Horyna/#2/2012
film

Projekt 100 a klasika bez kontextu – filmový zápisník

Antonín Tesař/#2/2012
film

umění

Pokrok v umělecké tvorbě a výzkumu lidské rasy

Vasil Artamonov & Alexey Klyuykov/#2/2012
galerie/umění

Vzkypění žluči

Tereza Stejskalová/#2/2012
umění

Likvidace kultury

Tereza Stejskalová/#2/2012
umění

Věci a slova – designový zápisník

Michal Rydval/#2/2012
umění

hudba

filmy/hudba

#2/2012
hudba

V zajetí ulice

Lukáš Rychetský/#2/2012
hudba

Ztížená možnost oslovení – hudební zápisník

Maxim Horovic/#2/2012
hudba

Suck My Beatles

Tomáš Procházka/#2/2012
hudba

společnost

Zverinec po slovensky

Gabriela Rothmayerová/#2/2012
společnost/zahraničí

Já na bráchu, Duka na Klause

Petr Kratochvíl/#2/2012
společnost

par avion

Ondřej Soukup/#2/2012
společnost/zahraničí

Nebojte se prezidenta Okamury! – veřejné osvětlení

Petr Fischer/#2/2012
společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#2/2012
odpor/společnost

O tradici

Jiří Přibáň/#2/2012
komentář/společnost

Tanvaldská tragédie ve znamení doby

Jakub Polák/#2/2012
odpor/společnost

Signál za signály

s.d.ch./#2/2012
společnost

Samá voda

Ondřej Slačálek/#2/2012
společnost

různé

Novomlýnská brána

Jiří Varhaník/#2/2012
jiné/online/různé

Slovensko potřebuje Kunsthalle, nikoliv Danubianu

Anna Daučíková/#2/2012
online/různé

Dvacet pět let Revue K

Pavel Ctibor/#2/2012
online/různé

Dunaj

Lucia Satinská/#2/2012
esej/různé

artefakty

#2/2012
kultura/různé

Poezie je obrovské laboratorium

Anna Vondřichová/#2/2012
rozhovor/různé

Drolící se detektivka

Tomáš Stejskal/#2/2012
recenze čísla/různé

došlo

#2/2012
došlo/jiné/různé

Eskalátor

Co je a není výzva k násilí, se v posledních měsících od Policie ČR dozvídáme nejen na demonstracích, které jsou důsledkem eskalujícího sociálního tření, ale i při příležitostech, které by se mohly zdát jako násilí zcela prosté. Co čekat za emocionální zázraky na shromáždění, které kritizuje něco tak marginálního, jako je přístup zastupitelstva k věcem kultury na ani ne okresním městečku. V Lysé nad Labem ale policii patrně chybí napětí, a tak se těžkooděnci přišli pocvičit alespoň na demonstraci proti chování radnice. Svůj díl zábavy si užily i vyšší šarže: kriminálka navštívila přímo na pracovišti průvodčího, který akci pouze nahlásil, a jenž se tak provinil pouze pořádáním festivalu v místním

Vy naše svině! Co bychom si bez vás počali? Zhynuli bychom jako zvěř! To mi napadlo, když jsem četl postesknutí Ireny Douskové, kolegyně­literátky, že ji kdos nazval „velkou židovskou sviní“. Ta se má! Kosher šunku s atestem rabinátu doporučuji k užívání. Mňam! Mě zase před nějakým časem při nočním přepadení nazvala trojice darebáků „černou sviní“ – a věru, žiji z toho: kulturně antropologicky řečeno, vepři – a svině obzvlášť! – byli u starověkých národů jakoby božská zvířata: u starozákonních Židů na ně Jahve vztáhl svůj nárok jako tabu, u Helénů a Italiků připadli hrozivým božstvům podsvětním, u Keltů a Germánů taktéž, u Slávů byli ztělesněním plodnosti zemské a Kristus na vepřích demonstroval vymítání zlého ducha – tak

Přízračného ducha kafkovské Prahy není lehké najít. Což ještě neznamená, že nemáme hledat v noci – nejlépe s oním neutišitelným hladem, který během roku 1911 trápil spisovatelovu představivost a který o století později přepadá kdejakého žrouta. Zvláště v prvních hodinách dne nás podivné choutky svádějí na scestí a žaludek popírá všechny naše denní zábrany. Bageta nestačí. Ještě jsou tu nonstop lahůdky! S přívalem slin jako bychom slyšeli literátova slova: „Špinavá hokynářství vyjídám doposledka. Cpu se uzenáči, okurkami a všelijakými špatnými starými ostrými pokrmy.“ Mezi třetí a čtvrtou hodinou v noci se v krámku vždycky najde pár mlsounů. Zatímco skromně přemýšlíme, kolik si dát rozteklého salátu či naopak oschlých zlevněných chlebíčků, zjišťuje jeden z pravých kafkovských