close search

literatura

Tento svet sa stráca

Tomáš Hučko/#12/2015
literatura

Úzce sevřené mantinely – literární zápisník

Jakub Vaníček/#12/2015
literatura

Nechci s nikým klábosit

Míla Janišová/#12/2015
literatura

Tuleň

Kenneth Rexroth/#12/2015
báseň čísla/koncert/literatura

Jazykem moc uchvacuje duši

Pavel Kořínek/#12/2015
literatura

Ostrovy neistoty

Tomáš Hučko/#12/2015
literatura

divadlo

Civilnost výrazu

Viktor Čech/#12/2015
divadlo

Laciný, nebo drahý bizon?

Ondřej Škrabal/#12/2015
divadlo/jiné

film

Umělci a byrokrati

Lucie Česálková/#12/2015
film

Africký filmový babylon – filmový zápisník

Antonín Tesař/#12/2015
film

Disciplinovaný vlčák na řetězu

Ondřej Pavlík/#12/2015
film

umění

Bez názvu

Marina Sula/#12/2015
galerie/umění

Velemlok a vakovlk

Radoslava Schmelzová/#12/2015
umění

Africká architektura 1, 2, 3

Helena Doudová/#12/2015
architektura/umění

hudba

Proč tak pozdě?

Karel Veselý/#12/2015
hudba/projekce

Nechodím ven

Vojtěch Jírovec/#12/2015
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#12/2015
odpor/společnost

Konec jednoho pravidla

Jiří Koubek/#12/2015
společnost/zahraničí

par avion

Ondřej Soukup/#12/2015
společnost/zahraničí

Kolonizátor v nás

Ondřej Lánský,Lukáš Matoška/#12/2015
komentář/společnost

Výhra s otazníky

Jakub Horňáček/#12/2015
diskuze/společnost

Bratři v nenávisti a ghetto Západu

Matěj Metelec/#12/2015
jiné/společnost

Teror vytažený z popela

Pavel Matějka/#12/2015
odpor/společnost

Jak bojovat s chudobou?

Lukáš Rychetský/#12/2015
společnost

Čechové ve vlnách – vykřičník

Martin Hekrdla/#12/2015
společnost

různé

K české identitě

Vojtěch Čurda/#12/2015
recenze čísla/různé

minirecenze

#12/2015
minirecenze/různé

Láska a revoluce

Marta Martinová/#12/2015
esej/různé

Kafíčko s exekutorem

Roman Rops­-Tůma/#12/2015
poesie/různé

Snění o Francii

Hana Geroldová/#12/2015
rozhovor/různé

Eskalátor

Do Sítě revolučních buněk mne přihlásil objekt Karel (začerněno), šéfredaktor nechvalně známého tiskového orgánu levicových extremistů. Brzy nato jsem se zúčastnil této přímé akce: Posíláme do potrubí zlou stolici, která díky sešlosti materiálu prosakuje do vodovodního řadu a z vody pitné činí krajně toxickou. Útok na civilní obyvatelstvo je plošný a nemilosrdný. Dejvice už jsou naše, zítra celá Praha a pozítří se revolučním lejnem zalkne celý prohnilý svět! Pokud je mi známo, akci „VODA“ inicioval neznámý muž na poradě v konspiračním nebytovém prostoru v Krokově ulici v Praze. Tento objekt je veden pod krycím označením „Redakce“ a není bez zajímavosti, že též disponuje záchodem. Závěrem výpovědi chci dodat:

Koupil jsem si nové kalhoty. Patrně bych o tom necítil potřebu referovat, kdyby oděv zevnitř nenesl decentní nápis Winter ­Weight, což je anglický eufemismus pro nadváhu nabytou nezřízeným vánočním přejídáním. Zatímco jsem studoval v pase umně skrytou gumu, která se ještě umněji dokázala přizpůsobit oblinám, jež západní společnost považuje za nelichotivé, ohromil mě kulturně antropologický rozměr celé taškařice. Po stovky tisíc let bylo největší starostí lidstva přežít zimní hladovění, dočkat se příchodu jara, spočítat žebra na vychrtlých tělech a opět vyrazit na lov či sběr. Největší starostí naší civilizace je zřejmě nežrat v zimě tolik, abychom se s příchodem jara vešli do svého oblečení a přes

Doby, kdy francouzský filosof Bernard­Henri Lévy přesvědčoval prezidenta Nicolase Sarkozyho o nutnosti bombardovat tu či jinou africkou zemi, sice již pominuly, Lévy je však médii stále oblíbený a dveře evropských státníků mu zůstávají otevřené. Výjimkou je snad jen Kreml, který Lévymu zakázal pobyt v Rusku. Ve stejný den, kdy Putin usoudil, že mu stačí intelektuální výkony Gérarda Depar­dieua, přistál na kštici filosofa v pořadí již osmý dort Nöela Godina, známého anarchistického „entarteura“, tedy „vrhače dortů“. Oběťmi Godinovy cukrárenské guerilly bývají hvězdy šoubyznysu či politici a takřka bez výjimky na dortový atentát reagují nekontrolovatelnou zlostí. I Lévy si chtěl s vrhačem vyřídit účty osobně, pěstmi a na místě. Godinovi