close search

literatura

Tenderenda fantasta

Hugo Ball/#16/2015
beletrie/literatura

Vaculík delegitimizující

Zuzana Labudová/#16/2015
literatura

Ďábel už je v domě – idiot dýchá

S.d.Ch./#16/2015
literatura

Časování po česku

Kurt Tucholsky/#16/2015
báseň čísla/jiné/literatura

Užívať si literatúru – literární zápisník

Michal Rehúš/#16/2015
literatura

Temné zákutia pamäte

Tomáš Hučko/#16/2015
literatura

Sekyra reloaded

Jakub Vaníček/#16/2015
literatura

„Ženám inženýrství nevěřím“

Jan Matonoha/#16/2015
literatura

divadlo

Workshopizace umění

Vojtěch Poláček/#16/2015
divadlo

Nespoľahlivosť sveta Neviny

Dáša Čiripová/#16/2015
divadlo

film

Na hraně horečného snu

Veronika Zýková/#16/2015
film

umění

Bez názvu

Katarzyna Przezwańska/#16/2015
galerie/umění

Šéf a První máj v callcentráku – výtvarný zápisník

Tomáš Klička/#16/2015
umění

Pro odhodlané a věřící

Alžběta Bačíková/#16/2015
umění

Tečka za tečkou

Silvie Šeborová/#16/2015
umění

hudba

Rapový dandy osvícený LSD

Miloš Hroch/#16/2015
hudba

společnost

Babišofobní svět – vykřičník

Martin Hekrdla/#16/2015
společnost

České Čechy Čechům?

Milena Bartlová/#16/2015
komentář/společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#16/2015
odpor/společnost

Novodobí proroci kapitalizmu

Ľubica Kobová/#16/2015
společnost

Ohraná písnička

Jakub Horňáček/#16/2015
společnost/zahraničí

Až na dno

Tomáš Schejbal/#16/2015
společnost

Osobitý maršmeloun

Rostislav Švácha/#16/2015
odpor/společnost

Za hranice exotismu

Ondřej Lánský,Milan Kreuzzieger/#16/2015
společnost

par avion

Martin Teplý/#16/2015
společnost/zahraničí

různé

Je nutné zůstat nezúčastněný

Tomáš Uhnák/#16/2015
rozhovor/různé

minirecenze

#16/2015
minirecenze/různé

Okružní jízda ztraceným rájem

Ondřej Pavlík/#16/2015
recenze čísla/různé

Krize autorizovaného jazyka

Roman Kanda/#16/2015
esej/různé

Eskalátor

To, že měsíčník Literární noviny už dávno nemá s literaturou téměř nic společného, je fakt všeobecně známý a asi nemá cenu to příliš rozmazávat. Když ale jednou zvídavý čtenář vedle tradičně obskurní brožury Biblio nalezne v balíku příloh také křídový sešit honosně nazvaný Pražská knižní revue s tématem současná švédská literatura, zbystří. Editorial Petra Bílka je pábitelský až nicneříkající egotrip, což se ale u tohoto šéfredaktorského útvaru tak nějak předpokládá. Následuje krátký rozhovor se švédskou velvyslankyní a dva náhodně slepené texty přehlcené jmény autorů a názvů knih. Zbytek tvoří ukázky „současné literatury“, které jsou mi ale jaksi povědomé. Po zběžném prolistování sešitu, jehož vydání bylo financováno nadací

Na Sicílii se letos zvedá návštěvnost turistů ze střední Evropy. Důvodem cesty však není Etna ani Údolí chrámů v Syrakusách, ale uprchlíci. Před pár týdny se tak na ostrov vydal lidovecký poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský, který popsal situaci slovy průměrného čtenáře Parlamentních listů. Viděl jen muže (byť statistiky mluví jednoznačně jinak), již si myslí, že si v Evropě vydělají na Ferrari, postřehl nehygienické návyky migrantů – psali prý cosi svou krví na zdi internačního tábora – a zhrozil se, jak neziskové organizace na situaci vydělávají. Stejnou dobou byl na Sicílii i Tomáš Bella ze slovenského Denníku N. Ten popsal obraz migrantů, již si často přejí

Koncem července oslavila šedesátiny nejvyš­ší stavba v Polsku – varšavský Palác ­kultury a vědy. „Dar sovětského národa polskému národu“ měří 237 metrů, jen o tři méně než nápadně podobná budova moskevské Lomonosovovy univerzity. Stalinův pomník, který měl před palácem stát, nakonec nikdy postaven nebyl. Přesto se čas od času objevují nejrůznější apely, petice a iniciativy za zboření stavby, která prý představuje symbol stalinské poroby, a jeho prohlášení kulturní památkou v roce 2007 pro vlastenecko­protiruskou inteligenci představovalo „černý den polské kultury“. Vášně rozvířilo i šedesáté výročí. Nehledě na to, že značná část Varšaváků na palác nedá dopustit, by s jeho stržením polská metropole přišla o sídlo desítek muzeí, kin, kulturních institucí i barů