close search

literatura

Waterboarding

Lukáš Prokop/#12/2020
beletrie/literatura

Cestou po hrázi – slepá v kopřivách

Alena Machoninová/#12/2020
literatura

Imunita vůči stádní hysterii

Po mouce a toaletním papíru se kupovaly knihy

Blanka Činátlová/#12/2020
literatura

Upřímnost, analgetikum duše

Nad druhou sbírkou Natálie Paterové

Martin Lukáš/#12/2020
literatura

Mají bílí ještě šanci? – literární zápisník

Šárka Grauová/#12/2020
literatura

Smrt na vsi

Rodinný román Weroniky Gogoly

Miroslav Tomek/#12/2020
literatura

***

Eberhardt Hauptbahnhof/#12/2020
báseň čísla/literatura

divadlo

Divadelní televize

České divadlo v čase pandemie

Jiří Honzírek/#12/2020
divadlo

Divadla budou trpět později

S Danielem Šubrtem o výzkumu mapujícím ztráty v kultuře

Marta Martinová/#12/2020
divadlo

film

Netflix, chill a korona

Internetová televize v době pandemie

Ondřej Pavlík/#12/2020
film

Malá lež ve velké Číně

Asie a Západ v současných filmech

Antonín Tesař/#12/2020
film

umění

Marnie Slater: By Written I Mean Made

Marie Lukáčová,Lucie Rosenfeldová/#12/2020
galerie/umění

Dizajn v znepokojivej dobe – výtvarný zápisník

Viktória Pardovičová/#12/2020
umění

Virtuálne telá

Výstava Technologie posvátna a jej presúvanie do online priestoru

Dávid Gabera/#12/2020
umění

hudba

Nuda nikdy nebyla tak sexy

Hudba mezi izolací a online sdílením

Martin Blažíček/#12/2020
hudba

Dvě výrazná alba homerecordingového písničkářství – hudební zápisník

Tomáš Procházka/#12/2020
hudba

Jak se teď cítím

Pop v době koronavirové pandemie

Karel Veselý/#12/2020
hudba

společnost

Na rozcestí – ultimátum

Miroslav Patrik/#12/2020
odpor/společnost

11. září na steroidech

Když se sledování šíří jako virus

Honza Šípek/#12/2020
odpor/společnost

Co by udělal Kant?

Etika v čase pandemie

Tomáš Hříbek/#12/2020
společnost

Hostel v novém režimu

Týden s bezdomovci v Sir Toby’s

Martin Páv/#12/2020
společnost

Tři hvězdy pro ženy

Když jste v hotelu jako doma

Lukáš Rychetský/#12/2020
společnost

par avion

Z arabského tisku vybral Jan Kondrys

Jan Kondrys/#12/2020
společnost/zahraničí

Legalizace okupace domluvena

Jak zabrat další územní díly Západního břehu

Prokop Singer/#12/2020
společnost/zahraničí

Konzervativně socialistický sitcom

Ondřej Slačálek/#12/2020
komentář/společnost

různé

Lukáše Holečka boj proti revizionismu a oportunismu

Roman Kanda/#12/2020
online/různé

Filip Konvalinka: Buldok

Pavel Chodec/#12/2020
minirecenze/různé

Egon Bondy: Dlouhé ucho

Karel Kouba/#12/2020
minirecenze/různé

minirecenze

#12/2020
minirecenze/různé

Místo továren se zavřely parky

S Wu Ming o deníku z koronavirové epidemie a toxických příbězích

Jakub Horňáček/#12/2020
rozhovor/různé

Odvahu nemít strach

Proč může být krize příležitostí ke změně myšlení i společnosti

Kristýna Pilecká/#12/2020
esej/různé

Tíha každodennosti

Rusty Brown Chrise Warea

Jan Bárta/#12/2020
recenze čísla/různé

Eskalátor

Nacionalisté využili koronavirové krize, aby se pasovali do role obhájců osobních svobod proti omezujícím opatřením, jež vlády přijaly takřka na celém evropském kontinentě. Vedle Německa, kde se obhajoby chopili pohrobci Pegidy, došlo k nejmasivnějším protestům ve Španělsku, a to hlavně v Madridu. Tamní nacionalistická strana Vox, jež se ani nesnaží zakrývat svoji frankistickou nostalgii, iniciovala bubnování do hrnců, tzv. cacerolazo, ve středostavovských čtvrtích Madridu proti vládě socialistů a Podemos. Obyvatelé těchto čtvrtí jsou často podnikatelé v pohostinství a cestovním ruchu a vládní nařízení jim zastavila byznys. Podporovatelé strany Vox chtěli dokonce vyjít i do ulic, ačkoli její pohlaváři s oblibou

Mohlo se zdát, že ministerstvo školství je pod vedením ministra Roberta Plagy v dobrých rukou, protože peníze začaly najednou téct i do léta naprosto podfinancovaného sektoru, jenže pandemie tento pohled poopravila. Zatímco první váhavé kroky ministerstva bylo možné omluvit záchranou lidských životů a nejasnostmi kolem vývoje koronakrize, současné přešlapování nad tím, kdy a jak se které školy otevřou, vysvětlit nelze. Problém není v tom, že by mohla nastat situace, že se část žáků do škol již nevrátí, ale v naprostém chaosu, který nastal. Ministr má jistě dar hledat konsenzuální řešení, ale evidentně mu chybí rozhodnost. Nejnovější informace tak zní: na

Pandemie koronaviru bezohledně překreslila linie „kulturních“ konfliktů a ukázala naplno jejich absurdnost. Na jedné jsou straně ti, co nemají roušky 24/7 všude, označováni za zpovykané individualisty, kteří bezohledně riskují životy všech okolo, na druhé straně jsou roušky znakem podřízenosti Velkému bratrovi, začátkem totalitarismu a vůbec jsou horší než všechny prvomájové průvody a anticharty dohromady. Sporu prorouškistů a antirouškiánů se blíží patrně jenom občanská válka zakončená genocidou kočičí populace z britského sitcomu Červený trpaslík. Tu odstartoval spor o to, zda měly být uniformy v Listerově bistru s indickým jídlem na „Fušálu“ červené, nebo modré. Jak řekl Lister, když vyšel ze stáze:

Strip