close search

literatura

Vir

David Klimeš/#8/2022
beletrie/literatura

Ptáčátka k obrání

Marta Martinová/#8/2022
literatura

Pozdravy z Via Funari

Petr Šmíd/#8/2022
literatura

Kdyby ty letouny nebyly – básnická redukce

Martin Lukáš/#8/2022
literatura

Lumpenproletář na vandru

Trampská dobrodružství Gézy Včeličky

Karel Kouba/#8/2022
literatura

Společnost na vandru

Putování za obzor českého trampingu

Jan Bárta/#8/2022
literatura

Nic než trochu hry

Nad trampským románem Arizona

Karel Kouba/#8/2022
literatura

Bez tajemství a strašidel – nebo naopak? – literární zápisník

Pavel Šidák/#8/2022
literatura

Komiksy statečných

Na vlnách příběhů Otakara Batličky

Jan Bárta/#8/2022
literatura

Přistupuji k tobě

Edward Stachura/#8/2022
báseň čísla/literatura

divadlo

Dýchat, koukat, sdílet

Tabula Rasa: dětská hra s balastem, fantasmagorií i lží

Marcela Magdová/#8/2022
divadlo

film

Zázrak vzešlý z prázdnoty

Konstruktivní existencialismus filmu Drive My Car

Tomáš Gruntorád/#8/2022
film

Strach zůstat, strach odejít

Íránská road movie Na cestě

Antonín Tesař/#8/2022
film

umění

Aleksandra Vajd: Love for No Reason

Hynek Alt/#8/2022
galerie/umění

Profesionální a vkusný formalismus

Czech Grand Design a jeho problémy

Barbora Müllerová/#8/2022
umění

hudba

Legenda, na níž neleží stín

Neotřelé trampské písně skupiny Hoboes

Tomáš Procházka/#8/2022
hudba

Hudba není nepřítel

K postojům ruských umělců v době Putinovy války

Jiří Slabihoudek/#8/2022
hudba

společnost

Jádro nás nespasí – ultimátum

Miroslav Patrik/#8/2022
odpor/společnost

Největší humanitární krize

Historie a zvraty jemenského konfliktu

Prokop Singer/#8/2022
odpor/společnost

Válka je risk i pro nezúčastněné

Autoritářství, demokracie a legitimita

Matěj Metelec/#8/2022
společnost

Utrpení patří k věci

S Janem Glínem o nákladních vlacích, graffiti a bláznovství

Michal Špína,Lukáš Rychetský/#8/2022
společnost

par avion

Z ruskojazyčných médií vybral Ondřej Soukup

Ondřej Soukup/#8/2022
společnost/zahraničí

Fenomén Orbán

Páté volební vítězství Fideszu

Jiří Koubek/#8/2022
společnost/zahraničí

Mariupol není Aleppo?

Petr Fischer/#8/2022
komentář/společnost

různé

Grouper: Shade

Benjamin Slavík/#8/2022
minirecenze/různé

Thomas Ligotti: Písně mrtvého snivce

Eduard Štěpař/#8/2022
minirecenze/různé

Olga

Antonín Tesař/#8/2022
minirecenze/různé

Ta­-Nehisi Coates: Kdo tančí s vodou

Klára Soukupová/#8/2022
minirecenze/různé

minirecenze

#8/2022
minirecenze/různé

Demokracie bez kultury? Nelze

S Jaroslavem Vostrým o scénování a mimování

Jiří G. Růžička/#8/2022
rozhovor/různé

Uhlí a krev

Lysyčansk, Luhanská oblast

Oleksandr Myched/#8/2022
esej/různé

Konec velkého ironika?

Houellebecqův rozpačitý obrat k vážnosti

Tomáš Koblížek/#8/2022
recenze čísla/různé

Zvláštní znamení touha

Vzpomínka na klíčové album trampské hudby

Miki Ryvola/#8/2022
online/různé

Eskalátor

Vydala jsem se na svůj první pobyt do českých horských lázní jako samoplátce a byla zvědavá, co bude následovat. Ukázalo se, že pobyt samoplátců a „křížkařů“, tedy těch, jimž lázně alespoň částečně hradí pojišťovna, se v mnohém odlišuje. Samoplátci mají jistou volnost: mohou si dovolit nepřijít na proceduru a mohou si vybrat, co budou jíst. Pro mnohé křížkaře se totiž lázeňský pobyt stává nad drožďovou či budapešťskou pomazánkou, nedozrálým pomerančem k svačině a krupičnou kaší k obědu obdobím vzpomínek na mateřskou školku. Své oběti a specifické nastavení mysli si ovšem žádaly také návštěvy procedur, kde se dalo poznat, v čem

Sokol, tělovýchovný spolek s více než stoletou tradicí, najdeme ve městech po celém světě. Sokolský ples v Paříži je mimo jiné i příležitostí, jak ukázat něco z oblíbeného českého a moravského folklóru. Slavnostní jarní bál se ale musel obejít bez osoby, od níž se účast na podobné akci očekává – velvyslance České republiky v Paříži. Michel Fleisch­mann totiž v budově české ambasády na Avenue Charles Floquet ve stejný den uspořádal oslavu svých sedmdesátin. Do české státní budovy se sjeli gratulanti zdaleka. Kulatiny se odehrály ve velkém stylu, a tak místo, které je obvykle vyhrazené obyčejné dechovce, za­­ujal český šoubyznys: Leoš

Když se svět začátkem dubna dozvěděl o šokujících zločinech ruských okupantů v Buče u Kyjeva, oficiální ruská místa reagovala tvrzením, že jde o dílo samotných Ukrajinců. Z historie známe podobné případy. Za španělské občanské války, v roce 1937, vybombardovala německá Legie Condor baskické město Guernica. Frankovi podřízení neváhali popřít zprávy zahraničního tisku o barbarském vzdušném útoku (který po sobě zanechal stovky až tisíce mrtvých) a prohlásili, že město vypálili sami Baskové, aby tak vyvolali mezinárodní pohoršení. Dalším známým příkladem je ostřelování tržnice Markale v obléhaném Sarajevu. Minometný útok bosenských Srbů dne 5. února 1994 způsobil smrt 68 lidí. Srbští a

Strip