Čas hraje v politice i v podobě měst zásadní roli. Kdo a jak ho využívá, kdo určuje horizonty budoucností a kdo o ně přichází? Odpovědi hledají členové nové urbánní platformy, která nedávno vznikla v Ústí nad Labem. Chronopolitika má vliv i na revitalizační projekty (nejen) v tomto městě.

Hovořili jsme s jedním z autorů vzdělávacího komiksu Jak navrhnout město, které (pře)žije?, jehož cílem je ukázat, jak plánovat města s ohledem na změny klimatu. V rozhovoru jsme se zaměřili na příklady dobré praxe i důležitost komunitních řešení pro fungování obcí.

Zapojení veřejnosti do proměny veřejných prostranství často brání binární pohled na uspořádání moci ve městě, který z běžných obyvatel činí pouhé konzumenty disciplinárních mechanismů. Lze ho ovšem nabourat změnou optiky a obrácením pozornosti k takzvané tiché většině.

Debata o osudu památek z doby socialismu neutichá ani více než třicet let po roce 1989. Specifické postavení ve veřejném prostoru mají pomníky spojené s historií dělnického hnutí a KSČ. Právě v nich se totiž zhmotňuje naše nejistota ohledně minulosti, kterou – podobně jako památníky samotné …

Nedávno zrušený vršovický železniční koridor by se měl proměnit v park a promenádu. Jeho uměleckým výzkumem se zabývá tvůrčí jednotka složená z umělců, vědců, architektů a dalších odborníků. S Jitkou Hlaváčkovou, Barborou Matysovou a Michalem Kindernayem jsme mluvili i o přeměně brownfieldů …

Botanik Jan Albert Šturma vysvětluje, v čem spočívá cennost takzvaných vágních terénů a proč jsou pro města přínosné. Hovořili jsme také o jeho fascinaci roštím, kterou sdílí s dalšími členy hnutí Křovinářů, nebo o tom, s jakými rostlinnými druhy se setkáme na …

Vítěz letošní Přehlídky diplomových prací pořádané Českou komorou architektů uspěl s návrhem, který kritizuje chystanou výstavbu v oblasti pražských Slatin a Bohdalce, a naopak prosazuje alternativní možnosti městského plánování, opírající se o respekt ke specifikům …

Pritzkerovu cenu letos získalo francouzské studio Lacaton & Vassal dvojice Anne Lacaton a Jeana­-Philippa Vassala. Vytvoření co největšího prostoru za málo peněz je u nich nadřazeno formě a ostatním architektům vzkazují: architektura není pro život tak důležitá, …

Kniha maďarské umělkyně Andi Schmied dokumentuje současnou masivní výstavbu extrémně drahých rezidenčních věžáků v centru New Yorku, do nichž ukládají peníze nejbohatší lidé planety. Zatímco elity se kochají unikátními výhledy, pro běžné obyvatele je bydlení v New Yorku čím dál nedostupnější.

V historii architektury vždy hrály důležitou roli utopie. V posledních desetiletích byly podrobeny kritice, která vychází ze zdánlivé nezpochybnitelnosti neoliberálního systému. Utopické náhledy přitom potřebujeme právě proto, že nám ukazují jiný, lepší svět, než je ten současný.