Jestliže práce, kterou jsem vám představil, měla souhrnně onen útržkovitý, opakující se a diskontinutní ráz, odpovídalo by to dobře čemusi, co by se dalo nazvat „horečnatou leností“, takovou, jež charakteristicky zachvacuje milovníky knihoven, dokumentů, odkazů, zaprášených písemností, …

Hraběnka z Dia byla manželkou pana Guillema de Peitieus. Byla krásná a dobrá. Zamilovala se do pana Rambauta d’Aurenga a složila o něm spoustu dobrých písní.

Vida Comtessy de Dia, z přelomu XII. a XIII. století

A červův hněv a elfův zpěv/ mně stejně …

„Dobře, a co si myslíš o tom svém přání uvidět kus světa? Chceš jet kolem mysu Hornu, abys ho uviděl větší kus, že? Což nevidíš svět z místa, kde stojíš?“

Herman Melville: Bílá velryba

Matka poslala pro jeden z oněch malých baculatých koláčků, kterým se říká madlenky …

Sedím po obědě pohodlně natažen v lenošce, v ruce tužku a kus papíru. Čelo mám úplně hladké, protože můj duch si nepřipouští nejmenší úsilí. Moje myšlenky jako by se ode mě oddělily. Vidím je. Stoupají, klesají... ale to je tak všechno. Abych jim připomněl, že jsou myšlenkami …

Mecenáš Hlávka jednoho dne dopoledne, jda do své kavárny na nábřeží, spatřil dívku mátožně se potácející po zamrzlé řece. Ta dívka byla zjevně zkrušena chudobou: štuclík měla olysalý a blížila se k děrám, kteréžto do ledu vysekali noční pytláci. Přihlížející mínili, že do jedné, možná …

Seděl jsem s nohama zkříženýma v režisér­ském křesle a napadlo mě, že ten prostý, ale strašlivý drobný posun ve způsobu, jak u většiny lidských záměrů dosáhnout uspokojení, by v případě umělecké tvorby mohl mít katastrofické následky. Sleduje dál běh svých myšlenek, …

Eileen: Slyšela sem, že si prej slepičářovi upustila na zem všecky vejce, Heleno, a všeckys je rozbila.

Helena: Já ty vajíčka nikam neupustila. Já je házela na otce Barratta, štyrma dostal přímo do držky.

Eileen: Ty si je házela na otce Barratta?

Helena: No jó. To jako vopakujete, co řeknu, pani?

Eileen: …

Když se tak dívaly pod převisy, jako by je něco pudilo hledat přístřeší, dospěly k příkopu, širokému, hluboce vyrytému příkopu, který vycházel přímo z ledu. Vypadal jako koryto nějaké řeky, jež však teď bylo vyschlé a všude pokryté čerstvým sněhem. Tam, kde vycházel z ledu, …

V tom hlase byl zvláštní smutek, jaksi netělesný, bez vášně, když se vydával do světa bez odezvy a tříštil se o balvany.

…s jeho pozornostmi Betty jen zrála, její postava sošněla…

Číšníci v koleji Trinity museli míchat talíře jako karty, soudě podle řinkotu, který …

„Tak co, seš tam, nebo nejseš?“ oslovil doktor Parma černou propast ztěžklým jazykem. „No ale esli tam seš, tak mi laskavě vysvětli, proč to máš tak blbě zařízený. Jako tenhle chlap – copak nejni dost, že sou sadisti na dospělý? Proč, ksakru, je jich tolik na děti? No jo – mlčíš jako vždycky …