Ve dnech, kdy systém PES dovolil znovuotevřít výstavní prostory, jsme se sešli s Michalem Mánkem z pražského Svitu, abychom probrali dopady epidemiologických opatření na komerční galerie. Bavili jsme se také o rozdílech mezi pražským a varšavským uměleckým prostředím či o směřování Aliance …

Obsáhlá monografie Věčný performer představuje průřez téměř čtyřicetiletou uměleckou kariérou česko­-amerického umělce, spisovatele a někdejšího chartisty Milana Kohouta. Ten v ní vystupuje jako nezastavitelný element, jehož angažované dílo má v lecčem blízko k postanarchistické strategii …

Christina Gigliotti připravila pro košickou galerii Šopa výstavní projekt Dwelling, z velké části inspirovaný parcelami v zahrádkářských koloniích. Vystavená díla si uchovávají svoji autonomii, zároveň ale splývají v jeden spletenec živočišných, rostlinných a kýčovitých objektů.

Při příležitosti výstavy Šest pohlednic v brněnském Domě umění jsme se sešli s vizuální umělkyní a fotografkou Jolanou Havelkovou. Hovořili jsme o jejích sociálně­-uměleckých projektech, výstavách a jednorázových akcích, které se proměnily v několikaleté aktivity.

První ročník bienále Ve věci umění se pokouší najít společný jazyk pro stále polarizovanější společnost. Antologie průvodních textů s názvem Pojď blíž proto představuje nejen různé perspektivy, ale také příklady spolupráce, solidarity, péče a empatie.

Novela vysokoškolského zákona z roku 2016 s sebou přinesla mimo jiné i Registr uměleckých výstupů (RUV) jako oficiální nástroj pro financování uměleckých škol a fakult. Systém bohužel neposkytuje přehled o významných uměleckých počinech, přístup k němu mají totiž jen ti, kteří do něj zanášejí …

Festival nahých forem (FNAF), kurátorovaný performerkou a pedagožkou Lenkou Klodovou, zkoumá práci s nahotou v současném živém umění. Hlavní téma šestého, silně redukovaného ročníku znělo Nahota a budoucnost. Festival bohužel naplnil potenciál tohoto vztahu pouze částečně.

Se sochařem Martinem Kubicou jsme mluvili o napětí mezi jeho uměleckou tvorbou a restaurátorskou prací, o jeho utopických návrzích na nové památníky a o přijímání současné sochařské produkce ostravskou veřejností.

Uměleckou akci Bílý prostor v bílém prostoru z roku 1974 připomíná výstava Umění snížené diference, probíhající v Domě umění města Brna. Díla sedmi etablovaných umělců a umělkyň pracují s minimálními nuancemi – s bílými prostorami galerie, možnostmi prázdnoty a schopností lidského vnímání.

V Praze se během prvního zářijového víkendu uskutečnil mezinárodní projekt SUMO. Celkem devět galerií z Letné a Žižkova si pozvalo zahraniční galerijní hosty a jejich umělce a umělkyně představily ve svých prostorech. Hlavními pojítky mezi jednotlivými výstavami byly témata blízkosti a touhy.