Ještě donedávna byly houby v českém umění námětem, který byl pojímán velmi omezeně – koncem minulého století se objevovaly v dílech postmoderních umělců a umělkyň zejména jako groteskní narážky na český kýč, atomové zbraně nebo lysohlávky. Rozsah houbového umění na přelomu milénia poctivě …

Brněnská veřejná prostranství se v posledních zhruba patnácti letech plní sochařskou výzdobou. Mezi nové realizace v ulicích města přitom nepatří jen pomníky slavných rodáků (spíše než rodaček). K podobě a identitě současného Brna umělci přispívají i méně přímočarými díly.

Do pražské Galerie Rudolfinum se po roce vrací Jiří Příhoda, tentokrát jako architekt instalace pro nekonečně se proměňující skladbu hudební legendy Briana Ena. Společně pro návštěvníky připravili prostředí pro zklidnění a introspekci.

Umělkyně Anna Ročňová v instalaci Tůně v pražské Galerii Kostka propojuje materiály vytvořené přírodou a člověkem. Autorčin originální, nenuceně postantropocentrický přístup vede k překvapivě přirozenému prolínání těchto prvků.

V pražské galerii Display je do konce prázdnin k vidění výstava umělce a teoretika Václava Magida, nazvaná Jménem Nikdo. Autor v ní kriticky zkoumá privilegia a omezení spojená s jeho vlastní identitou. Na hraně upřímnosti a ironie přitom balancuje tak dovedně, že finální sdělení je nakonec …

Vrátíte­-li se jako absolventka či absolvent humanitního studia na pražských univerzitách do rodného maloměsta, ocitnete se ve zvláštní situaci neporozumění a nesouladu. Postupem času přivyknete specifickým životním podmínkám a stanete se zvláštním živočišným druhem, existujícím mezi dvěma …

Podobně jako v České republice i na Slovensku se kulturní instituce potýkají s nepochopením ze strany státu. Jaké to je, v současných politických podmínkách vést, rozvíjet a obhajovat Slovenské muzeum designu?

V poslední době probíhají v kulturní sféře živé debaty o tristní existenční situaci umělců a umělkyň, kterým by měl pomoci takzvaný status umělce. Jak se v něm však myslí na pracovníky a pracovnice podílející se na přípravách výstav a každodenním chodu institucí?

Jak se pracuje lidem, kteří udržují­ výstavní instituce v chodu? Pětice produkčních z různých měst i typů organizací odpovídá na otázky vztahující se k podmínkám, ocenění a udržitelnosti práce, bez které by výstavní program neexistoval.

Podobně jako jinde i v pozadí kulturního provozu najdeme oblast neviditelné práce, bez níž by se tato sociální infrastruktura rozpadla. Tvůrčí umělecká praxe závisí na reprodukční činnosti těch, kteří udržují kulturní instituce v chodu, i když to má často negativní dopad na jejich osobní život.