close search

literatura

***

Igor Cholin/#21/2009
báseň čísla/literatura

knihy

#21/2009
literatura

Mrtví spolu

Michal Špína/#21/2009
literatura

Píšu o mužích, protože je znám líp

Lenka Fárová/#21/2009
literatura

Blexbolex

#21/2009
komiks/literatura

Číst Balzaka – literární zápisník

Ondřej Kavalír/#21/2009
literatura

Groteska z ukrajinského šuplete

Alexej Sevruk/#21/2009
literatura

Kniha pro někoho jiného

Jana Šrámková/#21/2009
literatura

odjinud

František Knopp/#21/2009
literatura

Moldavsko mezi tragikou a směšností

Jan M. Heller/#21/2009
literatura

divadlo

Na trase Praha – Legnica – Nitra

Jana Bohutínská/#21/2009
divadlo

film

Češi v San Sebastiánu – filmový zápisník

David Čeněk/#21/2009
film

Mezi E. T. a Lebkouny

Antonín Tesař/#21/2009
film

Od stínohry k sociologii

Matěj Kotalík/#21/2009
film

umění

Deníky (2008) – generované kresby

Lenka Dolanová/#21/2009
galerie/umění

Umělci jako sociální pracovníci

Dušan Barok/#21/2009
umění

Song Dong a jeho odpad v New Yorku – depeše

Milan Pech/#21/2009
umění

hudba

Vrcholy vrcholů – anketa o free jazzu

#21/2009
hudba

Mámo, strašidlo: free jazz!

Vladimír Kouřil/#21/2009
hudba

Saxofon v nádrži, na pláni, v díře

Lukáš Jiřička/#21/2009
hudba

Nehrajte noty, hrajte zvuky!

Karel Veselý/#21/2009
hudba

V dešti opečených songů – hudební zápisník

Petr Ferenc/#21/2009
hudba/jiné

CD DVD

#21/2009
hudba

společnost

Papež a neznabozi

Pavel Himl/#21/2009
společnost

Zestátňování paměti

Jiří Přibáň/#21/2009
komentář/společnost

Menšinové fuckování

Michaela Pixová/#21/2009
společnost

napětí

Filip Pospíšil/#21/2009
odpor/společnost

Akademické squatterství

Tereza Stöckelová/#21/2009
společnost

par avion

Radek Buben/#21/2009
média/společnost

Svět symfonie z pekel

Jakub Mračno/#21/2009
společnost/subkultura

Kdo je tady ředitel?

Luisa Michalová/#21/2009
média/společnost

Šedé prózy demokracie

Michal Janata/#21/2009
společnost

různé

Literární vzor je hezká starší sestra

Daniela Theinová-Furthnerová/#21/2009
rozhovor/různé

Homo oeconomicus

Andrea Novotná/#21/2009
recenze čísla/různé

artefakty

#21/2009
kultura/různé

došlo

#21/2009
došlo/různé

Vypich Elsy Aids

Elsa Aids/#21/2009
poesie/různé

Eskalátor

Minulý týden byl z literárního hlediska výživný. V úterý byla ve Velké Británii propůjčena Bookerova cena a ve Francii seškrtali počet nominovaných na cenu Goncourtovu ze čtrnácti na osm. Ve čtvrtek se udělovala Nobelova cena za literaturu. A jelikož se bookmakeři sázkových kanceláří snaží hledat nové zdroje i mezi příznivci kultury, vypisují už několik let sázky na filmová, hudební nebo literární ocenění. V případě Nobelovy ceny za literaturu jsou vypsané kurzy jedním z mála ukazatelů, z nichž se dá vyčíst, z jaké množiny se přibližně vybírá. Letošní rok byl z pohledu kurzů překvapivý. Bookerovu cenu získala favoritka sázkových kanceláří, Hilary Mantelová s románem Wolf Hall, což se stalo poprvé­ za posledních

„Je to paráda. Mělo to velký ohlas. Zaměstnanci s tím souhlasili a dostali za to pivo a cigarety. Vůbec jim to nevadí, stejně to nejsou žádní inteligenti,“ bezelstně uvedl pro Právo majitel firmy, jež nechala své romské zaměstnance po dva dny nosit zářivá trika s nápisem „Měl jsem se líp učit!“. Je to celé k zblití, stejně jako skutečnost, že jednatel společnosti, která pitomou kampaň vymyslela, se odvolává při výběru sloganu na „jakousi lidovou slovesnost“. Krom opětovné devalvace romského lidství se tu útočí i jaksi třídně. Jako by práce rukama smrděla, jako bychom se bez ní dokázali obejít. To vše v době, kdy nám plzeňská kauza ukazuje,

Koncern Google nabídl nám autorům jakés takés podmínky za zveřejnění digitalizovaných děl; jedná celkem slušně. Žel, nejsme v Dánském království, kde autoři dostávají navrch pidiprocentíčko z veřejných knihoven za vypůjčování jejich díla čtenářstvem. Motivace přitom nasnadě: autor tím vyzýván k udržení literární úrovně, aby jeho dílo mohlo být vpuštěno do polic biblioték. Zde se máme jinak: autor dostane sotva tolik, aby s honorářem vystačil na jeden běžný tah, nezbytný k regeneraci tvůrčího vypětí. Nejlepší autoři docházejí uznání až posmrtně. S touto líbeznou perspektivou se není co divit, že je v kursu literární brak. Český stát dotuje knihovny a nakladatele, ale literát se musí jinak ohánět, aby vyžil a ještě