close search

literatura

Rodinné konstelace s překvapením

Pavel Kořínek/#20/2015
literatura

Protokol – idiot dýchá

S.d.Ch./#20/2015
literatura

Bez názvu

Eugen Gomringer/#20/2015
báseň čísla/koncert/literatura

Psaní se rozpadne

Blanka Činátlová/#20/2015
jiné/literatura

Příběhy pro úzkostné děti

Jarka Vrbová/#20/2015
literatura

Skryté projevy cynismu – literární zápisník

Jakub Vaníček/#20/2015
literatura

film

Pravda médií

Michal Böhm/#20/2015
film

Kinematografie lomu

Tereza Hadravová/#20/2015
film

Spektákl násilí

Tomáš Stejskal/#20/2015
film

Snímky pro osamělé

Jan Kolář/#20/2015
film

Král supersestřihů

Ondřej Pavlík/#20/2015
film

umění

Univerzální jazyk neexistuje

Katarína Mašterová,Adéla Kremplová/#20/2015
umění

Fatální feminismus

Milena Bartlová/#20/2015
umění

Mechanical Principles

Matěj Smetana/#20/2015
galerie/umění

hudba

Je možné stvořit hudbu slovy? – hudební zápisník

anek/#20/2015
hudba

Raga rock s nadhledem

Petr Ferenc/#20/2015
hudba

společnost

Na čem nám skutečně záleží?

Tereza Stöckelová/#20/2015
komentář/společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#20/2015
odpor/společnost

Postliberální situace

Václav Janoščík/#20/2015
společnost

par avion

Anna Zádrapová/#20/2015
projekce/společnost/zahraničí

Selhání schwarzwaldského druida

Pavel Bartošek/#20/2015
společnost

Návrat naděje

David Svoboda/#20/2015
společnost/zahraničí

Dobře utajená zpráva – vykřičník

Martin Hekrdla/#20/2015
společnost

Politická teologie

Jiří Růžička/#20/2015
společnost

Žít v lidském světě

Markéta Hrbková/#20/2015
odpor/společnost

různé

Fašizmus, ilumináti a apokalypsa

Michal Rehúš/#20/2015
poesie/různé

Hlad jako politický nástroj

Tomáš Uhnák/#20/2015
rozhovor/různé

V noci nerozluční

Ondřej Sýkora/#20/2015
koncert/recenze čísla/různé

Moc filmu

Antonín Tesař/#20/2015
esej/různé

minirecenze

#20/2015
minirecenze/různé

Země se chvěje

Aleš Čermák/#20/2015
poesie/různé

Eskalátor

Na konci léta se opět ozval muž, jehož význam pro utváření současného českého státu je stále nedoceněn. A lituje toho jistě především on sám. Podílel se například na očištění našeho státu od nepříjemných cizokrajných jevů, vždyť sdílet republiku s někým, kdo má vyšší horu, než je Sněžka, je nemyslitelné. Na­­učil nás přetvářce, když na odiv ukazoval svou panelákovou skromnost, ale využíval veškerý komfort svých funkcí. Naučil nás, že schematismus bolí míň než kritické myšlení. Od těch dob jsou lyže pravicové a voda v petce levicová a nikdo se neptá proč. A protože Češi mají rádi pohádky, stal se živoucím Broukem Pytlíkem, který pracuje, když všichni spí,

Maxima in vino veritas by člověka nad třicet neměla překvapovat. Situace: máte plnovous, dlouhé vlasy a sklony k ironii. Je slunný podzimní podvečer, jdete domů z práce a cestou se stavíte pro víno. Holešovický vinař kousek od stanice metra Vltavská, neutrální mužíček bezelstného výzoru, neslibuje žádná dobrodružství. Chcete si nechat stočit litr bulharského růžáku, na což dotyčný s nevinným úsměvem opáčí: „To ale vy doma normálně nemůžete, že jo?“ – „Jak to myslíte?“ odpovíte bezelstně. „No jako že to islám zakazuje…“ Aha. Najednou mu ovšem dojde, že v téhle čtvrti se to podobnými individui hemží: „A ty vlasy – ty my jsme nosili proti komunistům, chápete? Ale proč to

I přes příznivé hospodářské výsledky to jde v posledních týdnech se středoevropským průmyslem z kopce. Ten místní musí čelit bezprecedentní vlně katastrof, jež zasáhla symboly českých zlatých ručiček, jakými jsou chemička Unipetrolu, fabrika na střelný prach či cukrovar a lihovar na Mladoboleslavsku. Dobře na tom nejsou ani sousedé v Německu, kde pro změnu víří vzduch aféra Dieselgate. Série havárií ukazuje, že s bezpečností to v Česku asi nebude nijak slavné a švindlování Volkswagenu se mohlo velice konkrétně podepsat na zdravotním stavu desetitisíců lidí. Žijeme ale v době, kdy se pozornost věnuje imaginárním hrozbám, zatímco o problémech sužujících naši společnost se pečlivě mluví v eufemismech, takže média, většina společnosti i vláda zatím panikaří