close search

literatura

Škoda

Zośka Papużanka/#19/2017
beletrie/literatura

Lucien a záchvaty běsu – antikvární redukce

Jakub Vaníček/#19/2017
literatura

Ženy Solidarity

Polské nezávislé odbory z ženské perspektivy

Marta Dzido/#19/2017
literatura

Zapomenuté hrdinky

S Martou Dzido o ženách, o kterých se nemluvilo

Lucie Zakopalová/#19/2017
literatura

Temná nonšalance

Nad básnickou sbírkou Martina Skýpaly

Martin Lukáš/#19/2017
literatura

Každej si chce ukrást svýho Vondrušku – literární zápisník

Jakub Vaníček/#19/2017
literatura

Ukážu ti lásku v hrsti hvězd

Julia Fiedorczuk a ekopoetika

Olga Słowik/#19/2017
literatura

Vzpoura Citronovy čety (svět v opeře)

Dr. Jan Branberger/#19/2017
báseň čísla/literatura

film

Sex, vraždy a mořské panny

Polský muzikál Vábení sirén

Anna Krejčířová/#19/2017
film

Vábení filmových sirén

Úspěchy současné polské kinematografie

Antonín Tesař/#19/2017
film

umění

Opuštěný majetek

Zbyněk Baladrán,Zuzana Jakalová/#19/2017
galerie/umění

Matka­-umělkyně je revoluční figura

S Terezou Stejskalovou o feministické umělecké instituci

Jana Baierová/#19/2017
umění

Paměť prostoru, zvuk a vibrace

Instalace Milana Guštara a Michala Cába v žilinské Nové synagoze

Lýdia Grešáková/#19/2017
umění

hudba

Oslava slávy

Je poptimismus stejně úzkoprsý jako rockismus?

Michael Hann/#19/2017
hudba

Hudba pro konec světa

Pět let labelu Northern Electronics

Martin Blažíček/#19/2017
hudba

Zabíječi hudby?

Aktuální tendence hudebního pirátství

Jan Sůsa/#19/2017
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#19/2017
odpor/společnost

Poslední kapka v kalichu hořkosti

Příběh jeřábnice Anny Walentynowicz

Petruška Šustrová/#19/2017
odpor/společnost

Za hranice vlastního já

Krize identity a ztráta rozumu

Martina Faltýnová/#19/2017
společnost

Abys neztratil tvář

Násilí mezi romskými teenagery

Zuzana Trachtová/#19/2017
společnost

par avion

Z italského tisku vybral Jakub Horňáček

Jakub Horňáček/#19/2017
společnost/zahraničí

Zmeškaná schůzka s osudem

Nové pojetí národa v Indii

Jiří Krejčík/#19/2017
společnost/zahraničí

Z denníka turistky

Ľubica Kobová/#19/2017
komentář/společnost

různé

Sylvia Plathová:Ariel

Anna Stejskalová/#19/2017
minirecenze/různé

minirecenze

#19/2017
minirecenze/různé

Každý máme svoji roli

Rozhovor se spisovatelkou Zośkou Papużankou

Michala Benešová/#19/2017
rozhovor/různé

Kameny, knoflíky a kosmonauti

Polské spisovatelky o dětství, mateřství a smrti

Michala Benešová/#19/2017
esej/různé

A co materialita těla, Judy?

Nad českým vydáním Závažných těl

Marta Martinová/#19/2017
recenze čísla/různé

Eskalátor

Na začátku září byl oznámen termín otevření pobočky Louvru v Abú Dhabí. Historickým milníkem bude sobota 11. listopadu – zahájení provozu se mají zúčastnit mnohé významné exponáty, například autoportrét Vincenta van Gogha či La belle ferronnière Leonarda da Vinciho. Arabská petromonarchie nasype do kasy nejznámějšího francouzského muzea několik set milionů eur, takže inaugurace se zřejmě zúčastní i francouzský prezident Emmanuel Macron. Právě trvalé výpůjčky do Abú Dhabí vyvolaly mezi francouzskými kunsthistoriky pochybnosti a zanícené debaty, vedení Louvru ale veškeré námitky shodilo ze stolu jediným argumentem, na který slyší i manažeři v kultuře: peníze především. Dá se očekávat, že před listopadovou slávou se vyrojí mnoho článků, jež

Ekonom Lukáš Kovanda se ve svém komentáři pro Hospodářské noviny vysmál levicovým hipsterům a feministkám prosazujícím nepodmíněný příjem. Neuvědomují si prý, že nepodmíněný příjem nažene ženy zpátky k plotnám. A to je přece přesně to, proti čemu ta progresivní levice bojuje, když chce, aby se narovnal rozdíl v odměňování žen a mužů. Jenže feministkám a feministům jde o možnost volby, svobodu každého dělat co chce. Péče není podřadná. Každý by měl mít právo rozhodnout se, jestli se chce věnovat karié­ře, nebo výchově dětí a podpoře partnera či partnerky. A být doma s dětmi je práce, nikoli dovolená. Jestliže druhá vlna feminismu horovala za to, aby se ženy z domácností vydaly do zaměstnání,

Praha vykoupí pozemky pod Negrelliho viaduktem. V opravených obloucích vzniknou kavárny, galerie, bary nebo módní butiky. To všechno podle architektů vyjde na zhruba čtvrt miliardy korun. Na vizualizacích můžeme vidět davy mladých lidí, jak popíjejí kávu, jezdí na kolech a hrají volejbal. Pokud byste ale na obrázcích hledali legendární Pivnici U Fandy, budete pátrat marně. Jistě, nevzhledná a počmáraná budka by u nového, krásného a designově podařeného viaduktu působila jako pěst na oko. Ale nabízí se otázka: bude viadukt i „pro chudý“? Investice do oživení jedné z nejznámějších bývalých dělnických čtvrtí v Česku totiž působí jako typická ukázka gentrifikace. Karlín těmto tlakům čelí dlouhodobě. A i když se oblast v posledních letech

Strip