close search

literatura

Zaječí způsoby – na mezi

Matouš Jaluška/#9/2020
literatura

Fugy a popravy

Hommage Zdeňka Barborky

Miroslav Olšovský/#9/2020
literatura

Vzpomínky nad snímky

Rodinné album Olgy Houskové

Klára Soukupová/#9/2020
literatura

Dějiny jako argument

Nad novou knihou Adama Borziče

Martin Lukáš/#9/2020
literatura

Kotva – literární zápisník

Jakub Vaníček/#9/2020
literatura

Na hranici grotesky

Valentýna Šatrová/#9/2020
literatura

Silná žena odolá

Marta Martinová/#9/2020
literatura

Ani jak

Martin Stöhr/#9/2020
báseň čísla/literatura

divadlo

Divadlo válečné zóny

Kulturní odpor dženínského souboru The Freedom Theatre

Shilpi Saini/#9/2020
divadlo

Matky na střídačce kapitalismu

Dokumentární drama Barbary Herz o odvrácené straně mateřství

Klára Kudlová/#9/2020
divadlo

Šustění pytlíkem po večerce

Se Zuzanou Burianovou o vyprávění sociálně vyloučených

Marta Martinová/#9/2020
divadlo

film

Ďábel v detailech a v AZ kvízu

Experimentální trilogie Morava, krásná zem

Antonín Tesař/#9/2020
film

umění

Andrea Pekárková: RECREATION

Lucie Rosenfeldová,Marie Lukáčová/#9/2020
galerie/umění

Rozkolísaná fotografie

Fotografická výstava v galerii PLATO

Jaroslav Michna/#9/2020
umění

Adapt or die?

Galerie, muzea a jejich online provoz

Mariana Pecháčková/#9/2020
umění

hudba

Kazety a trosky Jugoslávie

Srbský projekt Lenhart Tapes

Jan Sůsa/#9/2020
hudba

společnost

Příroda versus svoboda – ultimátum

Jiří Malík/#9/2020
odpor/společnost

Knižní trh v karanténě

Ohrožení nakladatelé a knihkupci

Jiří G. Růžička/#9/2020
odpor/společnost

Je politika víc než právo?

Katalánský konflikt očima ústavního právníka

Rafael de Agapito Serrano/#9/2020
společnost

V režimu dobrovolníků

Studenti medicíny v době pandemie

Jan Musil/#9/2020
společnost

Ostře nabroušená data

Kniha Daniela Prokopa Slepé skvrny

Matěj Metelec/#9/2020
společnost

par avion

Z latinskoamerického tisku vybral Michal Špína

Michal Špína/#9/2020
společnost/zahraničí

Nemocné Maďarsko

Zmocňovací zákon pro všemocného Orbána

Jiří Koubek/#9/2020
společnost/zahraničí

Zachovat a změnit

Jiří Přibáň/#9/2020
komentář/společnost

různé

APEAK: Grey Skies

Ondřej Parus/#9/2020
minirecenze/různé

Martin Daneš: Rozsypaná slova

Erik Gilk/#9/2020
minirecenze/různé

minirecenze

#9/2020
minirecenze/různé

Idiot apokalypsy

Guillermo Chirinos Cúneo/#9/2020
poesie/různé

Odhaľovanie internej opresie

S Andrejom Návojským o divadle utláčaných na Slovensku

Ema Benčíková/#9/2020
rozhovor/různé

Je třeba porozumět záměru

S Michaelem Balfourem o užitečnosti „divadla malých změn“

Marta Martinová/#9/2020
rozhovor/různé

Dokud bude existovat útlak

Ohlasy Augusta Boala na české divadelní scéně

Jiří Honzírek/#9/2020
esej/různé

Přemítání o podstatě lidství

Postapokalyptický román Jeffa VanderMeera

Matouš Hrdina/#9/2020
recenze čísla/různé

Eskalátor

Jednoduchý pohyb založený na rychlém střídání levé nohy s pravou má v našich dějinách své nezpochybnitelné místo. Stačí vzpomenout legendární útěk Fridricha Falckého z bitvy na Bílé hoře nebo přebíhání hranic za minulého režimu. Není tedy divu, že se národ Emila Zátopka nedal o běh připravit ani v časech karantény, kdy se tento pohyb navíc stal jednou z mála možností, jak u maratonového sledování Netflixu a ­zachraňování malých pivovarů nepřibrat příliš. Začalo běhat celé Česko. Naprostá většina sportů takové štěstí neměla, v polovině dubna se však postupně otevřely alespoň jízdárny, golfové resorty či tenisové kurty. Není přitom třeba nořit se

Tak nám posunuli Magnésii… Je to jako posunout si čepici do čela, aby vám slunce přišlo do očí až na podzim. O shromáždění velkého počtu osob jde přitom jen při předávacím ceremoniálu, jenž však bývá rok co rok zaměnitelně stupidní. Mohli jsme se těšit, jak se rozhýbe debata, přečíst si v izolaci z displeje, co říká výsledkům soutěže Marta Ljubková, co Josef Chuchma, co Jiří Zizler (ten se ale s takovými záležitostmi nezahazuje – a má recht). Fankluby básníků z Hané si se znepřátelenými povídkáři z Chodska mohli povyměňovat hebefrenické ikonky. Leč nestane se – bude se čekat, až opadá

Jedním z nejnepříjemnějších dopadů současné epidemie na každodenní život jednotlivců, podniků i institucí je otupující nejistota a absence záchytných bodů v budoucnosti. Galerie – stejně jako ostatní kulturní podniky – zavřely téměř ze dne na den, aniž by věděly, kdy se zase otevřou. Dnes se sice můžeme upínat k 25. květnu, kdy mají být znovu přístupné, významná část jejich programů však často závisí na mezinárodní spolupráci, výpůjčkách a hostech, a jejich budoucnost tak zůstává nadále nejistá. Ačkoliv by bylo nejrozumnější v této situaci nedělat za prvé unáhlená rozhodnutí a za druhé program zaměřit na tuzemskou scénu, Národní galerie – respektive

Strip