close search

literatura

Pasák čtvrté průmyslové revoluce

Lev Parker/#20/2022
beletrie/literatura

Mizí podmínky pro bezpečný život

Jaký dopad měl covid na maďarskou literaturu?

Attila Pató,Marta Pató/#20/2022
literatura

Tísnivá odhalení

Nad Básněmi na děrné štítky Radka Malého

Martin Lukáš/#20/2022
literatura

Modrý klín aneb Co je a není – literární zápisník

Petr A. Bílek/#20/2022
literatura

Velké věci v závorce

Obrazy pandemie v současné české próze

Blanka Činátlová/#20/2022
literatura

Ve zlomku času – na mezi

Matouš Jaluška/#20/2022
literatura

V krizi poznáš souseda

Slovenská čítanka v České televizi

Kamila Schewczuková/#20/2022
literatura

Materiál na dobrou knížku

Společná matérie literární scény

Hana Blažková/#20/2022
literatura

Jsme

Tomáš Přidal/#20/2022
báseň čísla/literatura

film

V labyrintu obrazů

Podezřelá Parka Chan­-wooka

Antonín Tesař/#20/2022
film

Čaroděj, komunista a skříň

Suverénní režijní debut Vojtěcha Maška

Jarmila Křenková/#20/2022
film

umění

János Brückner: Bacchus Romanos

Hynek Alt/#20/2022
galerie/umění

Zachránci světa

(Ne)Moc v Centru současného umění DOX

Klára Trsková/#20/2022
umění

hudba

Memová opera

Klubový opus Hudsona Mohawka

Jan Bárta/#20/2022
hudba

Chuť překračovat hranice

Debut Charlotte Adigéry a Bolise Pupula

Nora Třísková/#20/2022
hudba

společnost

Korporace klima nezachrání – ultimátum

Radek Kubala/#20/2022
odpor/společnost

Hozeni přes palubu

Jak si vytváříme segregované školy

Jiří G. Růžička/#20/2022
odpor/společnost

Ahoj Terminátore!

Jakub Polák by se letos dožil sedmdesáti let

Ondřej Slačálek/#20/2022
společnost

Nikdy neuhnout

Deset let bez Jakuba Poláka

Lukáš Rychetský/#20/2022
společnost

par avion

Z německého tisku vybral Martin Teplý

Martin Teplý/#20/2022
společnost/zahraničí

Tažení nacionalistů

Turbulentní časy Švédského království

Anežka Soukupová/#20/2022
společnost/zahraničí

Želá si Slovensko ruský triumf?

Dominik Želinský/#20/2022
komentář/společnost

různé

Owen Hatherley: Militantní modernismus

Michal Špína/#20/2022
minirecenze/různé

The International Nothing: Just None of Those Things

Jan Klamm/#20/2022
minirecenze/různé

Viktor Špaček: Čistý, skromný život

Karel Kouba/#20/2022
minirecenze/různé

minirecenze

#20/2022
minirecenze/různé

Potřebujeme institucionální řešení

S Annou Štičkovou o knižním provozu (nejen) v době pandemie

Hana Blažková/#20/2022
rozhovor/různé

Vyprávění o pandemii

Dva covidové roky ve světové literární a seriálové tvorbě

Jorge Carrión/#20/2022
esej/různé

Hledání domova

Výstava o sociálním a dostupném bydlení

Alžběta Medková/#20/2022
různé/veřejný prostor

Možné to nebylo, jenže to bylo

Kotkinova Magnetická hora

Matěj Metelec/#20/2022
recenze čísla/různé

Eskalátor

O rozruch na ukrajinské literární scéně se postaral jeden z předních ukrajinských spisovatelů Jurij Andruchovyč, když na norském Bjørnsonově literárním festivalu vystoupil společně s rusko­-švýcarským prozaikem Michailem Šiškinem. Andruchovyč, autor i u nás známých románů Rekreace či Moskoviáda, se náhle stal předmětem všeobecného odsouzení. Ukrajinská veřejnost totiž očekává, že představitelé ukrajinské kultury se nebudou zúčastňovat akcí, kde vystupují ruští umělci. Tento postoj formuloval vzápětí po ruském vpádu Ukrajinský institut a většina tvůrců ho přijala za svůj. Můžeme ale Šiškina, jenž je od roku 1995 švýcarským občanem, vystupuje na obranu politických vězňů Putinova režimu, hlasitě odsoudil ruskou okupaci Krymu a Rusko

Bytová výstavba v Karlíně dosáhla letos v létě nové úrovně. K přibývajícímu železobetonu, který čím díl více znemožňuje chodcům pohyb po Rohanském ostrově, se totiž připojila novostavba, kterou developerská firma Trigema představuje jako nový typ gesamtkunstwerku. Do fasády domu, jehož půdorys připomíná ležící postavu, jsou různě zakomponovány objekty Davida Černého. S ohledem na to, že je komplex prezentován jako nová luxusní dimenze smart bydlení v Praze s měsíčními nájmy až 85 tisíc Kč, je podivné, že si pro něj firma vybrala umělecký projekt, který je několikátým odvarem již vytvořeného. Obdobné nerezové sochy Černý vytváří jako na běžícím páse – loni

„Léto je skoro pryč,“ zpívá v rádiu Jim Morri­son a já, místo abych si jako obvykle v takové situaci připomněl, že nemám rád The Doors, myslím na to, že je to pravda. Moje léto vlastně bylo pryč dřív, než vůbec začalo. Bezstarostný letní čas jsem letos zažíval pouhý týden v srpnu, během čundru po Karlovarsku. Ani sebevětší radost ovšem není bezbřehá, stejně jako jezero Medard poblíž Sokolova, jedna ze zastávek našeho výletu. Vybavuje se mi, jak jsem začátkem devadesátých let stál u silnice a zíral do obří jámy hnědouhelného dolu – byl jsem v Sokolově na návštěvě u příbuzných, kteří

Strip