„Na světě nezůstane nic utajeno. Všechno vyjde najevo, jak jste slyšeli, že i taková blbá sojka není žádnej vořešník. Je to vopravdu velice zajímavý, že se někdo dá na takovou věc chytit. Vymejšlet si zvířata je pravda věc těžká, ale…
„Letím do Paříže a sejdu se s prezidentem Macronem, který mi věnoval třicet minut v Elysée,“ chlubil se na tiskové konferenci po zproštění své obžaloby Andrej Babiš. Vypadalo to, že ho francouzský prezident pozval na osobní návštěvu, a to jen den po vynesení osvobozujícího rozsudku. V Česku to vzbudilo výraznou, a nejen mediální odezvu: mluvilo se o tom, že francouzský prezident takhle zasahuje do českých voleb, a spekulovalo, jaké důvody ho k setkání vedly. Novináři ve Francii ale nebyli o žádné schůzce Macron–Babiš informováni, přitom tiskové oddělení Elysejského paláce si potrpí na transparentní sdělování agendy francouzského prezidenta vždy na začátku
Česká školní inspekce v nejnovější výroční zprávě doporučuje podpořit školní stravování pro děti ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Odvolává se na mezinárodní šetření TIMSS a potvrzuje intuitivní závěr, že hladovým lidem jde učení a práce hůř. Od února zároveň začne platit novela vyhlášky, která navyšuje limity pro ceny školních obědů až o dvacet procent. To dává smysl, pokud mají jídelny i při dnešní inflaci vařit kvalitní jídlo – jenže navýšení cen dopadne nejvíc právě na chudší rodiny a ohrozí obědy jejich dětí. Program Obědy do škol Ministerstva práce a sociálních věcí přitom dokáže pomoct jen zlomku školáků (obědy zdarma díky němu
Jakkoli se současná vláda tváří, že má státní rozpočet pod kontrolou, a pokud je do něj potřeba sahat, tak pouze na straně výdajů, objevil se začátkem ledna návrh, který by měl „zjednodušit“ výběr daně z přidané hodnoty. Tohle zjednodušení by mělo vzniknout tím, že by se dvě snížené sazby, tedy patnáct a deset procent, sjednotily na třinácti nebo čtrnácti procentech. Už dnes je u nás nejnižší DPH nastavena poměrně vysoko, například v Německu je to sedm procent a v Polsku dokonce jen pět, a pokud by k úpravě skutečně došlo, byla by dolní hranice v rámci Evropy rekordní. V desetiprocentní