close search

literatura

Bedlivě střežené místo činu – literární zápisník

Jan Štolba/#1/2013
literatura

Mondschein po pitvě

Jan Bělíček/#1/2013
literatura

***

Ivan Palacký/#1/2013
báseň čísla/literatura

Příběh venkovského faráře

Lukáš Prchal/#1/2013
literatura

Románek z podsvětí

Roberto Bolańo/#1/2013
beletrie/literatura

Na Ukrajině nejsou lvi

Marie Iljašenko/#1/2013
literatura

Zapomenout

Tereza Janečková/#1/2013
literatura

divadlo

Svěcení prázdna

Jitka Hudcová/#1/2013
divadlo

Když jsou slova zbytečná

Klára Fleyberková/#1/2013
divadlo

film

Nové odstíny starých ikon

Antonín Tesař/#1/2013
film

Encyklopedie populárních žánrů

Jiří Flígl/#1/2013
film

umění

Value Is What You Get / Peoples’s Love Is My Reward, 2009–2010

Beatrix Szörényi/#1/2013
galerie/umění/výstava

Berlín ve výstavbě

Martina Faltýnová/#1/2013
architektura/umění

Muzeum je otevřená struktura

Kateřina Přidalová/#1/2013
umění

hudba

Něžný dotyk bestie

Jan Klamm/#1/2013
hudba

Problémy, úrodná půda

Billy Shake jr.,Jan Klamm/#1/2013
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#1/2013
odpor/společnost

Zamlčené předpoklady F. A. Hayeka

Matěj Metelec/#1/2013
společnost

Tak trochu jiná svrchovanost

Jakub Horňáček/#1/2013
společnost/zahraničí

par avion

Radek Buben/#1/2013
společnost/zahraničí

Platónské gesto

Michael Hauser/#1/2013
společnost

Jak se startuje ekonomický růst?

Petr Zelený/#1/2013
odpor/společnost

Sen a „my“

Tomáš Samek/#1/2013
komentář/společnost

Metafyzika, fideismus, spekulace

Quentin Meillassoux/#1/2013
společnost

různé

Zapatisté varovali nového mexického prezidenta

Igor Stokfiszewski/#1/2013
online/různé

Filcunk i dnes jako za Husáka

Pavel Ctibor/#1/2013
online/různé

O pravdách a vnitřním exilu

Jana Beránková/#1/2013
rozhovor/různé

knihy

#1/2013
minirecenze/různé

film/hudba

#1/2013
minirecenze/různé

odjinud

#1/2013
jiné/minirecenze/různé

Cesta za novým materialismem

Jana Beránková/#1/2013
esej/různé

artefakty

#1/2013
minirecenze/různé

došlo

#1/2013
došlo/různé

Šílenství je nakažlivé

Karel Kouba/#1/2013
recenze čísla/různé

soutěž

#1/2013
minirecenze/různé

Eskalátor

Jisté oblasti veřejného života jsem se už naučila neprožívat a nekomentovat. Občas ale od těchto vod zavane podivný odér i jinam. Miss University, Miss Univerzity Karlovy, Miss Academia, Miss Agro… Teď už i má alma mater, Jihočeská univerzita, zaštítila galavečer, na němž se volí „největší kráska na škole“. Těžko se dobrat toho, co mi vadí nejvíc. Nesmyslnost prorůstání světů, které nemají společného zhola nic, další oslava kultu mládí a prvoplánové krásy a marginalizace vlastností a schopností, které by naopak pro akademické prostředí měly být stěžejní? Nechuť prokouknout vnější formu a alespoň zahlédnout její obecně platné nefér základy? Prohlubování stereotypu, intelektuální selhání? Akce prý podle popisu nepodporuje zdeformované vnímání

Kulturní marginálie, z nichž si dětství bezděky skládá své budoucí vzpomínky na domov a z nichž si budujeme svoji skutečnou národní paměť, se přirozeně nabalují především na svátky. Jiná věc je, že tyto monády jsou z velké části k jídlu. Jsou to pochoutky pravé české! Sentiment celebrit pak z různých zdánlivě bezvýznamných drobků, utkvělých kdesi v hlubinách naivity a takto vyvezených do světa, skládá nejnižší společný jmenovatel naší identity. Například supermodelce Evě Herzigové se jako „domov, dětství“ z nezbytného odstupu jeví zejména televize, jídlo: Bohdalová s Menšíkem, chlebíček se salátem. Zastavme se u posledního. Zrovna před nedávnem dostala Miss Wonderbra otázku, zda si opravdu, jak se tvrdívá, vždy při návratu ze

Humbuk kolem konce světa, ke kterému mělo podle některých interpretací mayského kalendáře dojít o zimním slunovratu, byl mnohem více než výrazem nejistoty ukazatelem schopnosti člověka přizpůsobovat si svět ke svému obrazu. A je úplně jedno, zda se za tímto obrazem krčí marketing, touha se pobavit nebo čistá idiocie. Konec světa se pěkně nesl v běžném hovoru, dostal se do zpráv, zapouštěl se do názvů a mott předvánočních večírků, které tak oproti běžné normě ještě poněkud zdementněly, a pozadu nezůstal ani byznys. To se všichni zbláznili? Zřejmě ano, vzhledem k tomu, že i Ádvojka se smočila v této stoce a s mementem konce světa spojila předvánoční předplatitelskou kampaň. Respektované nezávislé hudební