close search

literatura

Memoáry v dopisech

Blanka Činátlová/#11/2015
literatura

Čtyři základní potřeby

Tereza Bínová/#11/2015
báseň čísla/literatura

Umění a rozhněvaní mladí muži

Matouš Hrdina/#11/2015
literatura

Kniha přátelství a věrnosti

Ladislav Tadić/#11/2015
literatura

Mozku mnoho a týž také velmi pěkný – literární zápisník

Petr A. Bílek/#11/2015
literatura

divadlo

Živé jeviště

Tanja Beer/#11/2015
divadlo

Budoucí kouzelný koberec

Nina Vangeli/#11/2015
divadlo

film

Uměřený filmový zázrak

Vladimír Tupáček/#11/2015
film

umění

Indiáni

Gustav Franz/#11/2015
galerie/umění

Umění je úžasný čmuchací pes

Rado Ištok/#11/2015
umění

Monumentalita symbolických míst

Sylva Poláková/#11/2015
umění

hudba

Tvorba v nejvyšší bio kvalitě?

Tomáš Procházka/#11/2015
hudba

Totalita v české kultuře aneb Opět signatářem – hudební zápisník

Ondřej Vavrečka/#11/2015
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#11/2015
odpor/společnost

Porážka labouristů

Jiří Koubek/#11/2015
společnost/zahraničí

Bod zlomu

Adam Votruba/#11/2015
společnost

Přepínání tváří

Lukáš Rychetský/#11/2015
odpor/společnost

par avion

Tomáš Dufka/#11/2015
společnost/zahraničí

Na dvoře theatrum mundi

Jiří Přibáň/#11/2015
komentář/společnost

Součást západní kultury

Jan Kondrys/#11/2015
společnost

Počítaní do pěti – veřejné osvětlení

Martin Hekrdla/#11/2015
společnost

různé

Scéna jako území nikoho

Marta Martinová/#11/2015
rozhovor/různé

minirecenze

#11/2015
minirecenze/různé

Kafka, Hitler, Argentina

Michal Špína/#11/2015
recenze čísla/různé

Politika scénografie

Sigrid Merx/#11/2015
esej/různé

Stav věcí

Miroslav Olšovský/#11/2015
poesie/různé

Závěry s neuzavřenými konci

Josef Straka/#11/2015
poesie/různé

Eskalátor

V minulých dílech Strakovky jste viděli: Příběh Petra a Jany o lásce, moci, intrikách a organizovaném zločinu pokračuje. Ve vztahu Jany a Petra je čím dál více patrné, že partnerství a práce jdou dohromady jen obtížně, a navíc Petr stále není rozvedený. Jana vyčítá Petrovi, že pro jejich vztah nedělá dost, i když sama dře do úmoru. Petr je ale i nadále lapen mezi několika mlýnskými kameny – na jedné straně je tu jeho milostný trojúhelník s milenkou Janou a manželkou Radkou, ale na straně druhé jsou tu problémy s jeho vlastní vládou, ve které jej válcuje zkušený harcovník Mirek a nevypočitatelná svita Věcí veřejných. Jana nesnáší Petrovu manželku Radku a hledá jakoukoli záminku pro

Když si člověk otevře komentáře pod článkem Běženci už tíží i poklidné bavorské městečko na webu Novinky.cz, musí už tak nějak čekat, do čeho jde. Tím spíš, že pročíst se k dobře ukryté pointě většina etnických Čechů dle očekávání autora a redakce neměla sílu – a text s titulkem „Neonacisté zapálili v bavorském městečku ubytovnu pro azylanty“, který by odpovídal podstatě sdělení, by dnes prostě tolik pozornosti nevzbudil. Vše tedy jede v zajetých kolejích zdejší xenofobie pěstované zpravodajstvím TV Nova, přiživované absencí vlastní zkušenosti a umocňované tichou nespokojeností lidiček se sebou samými. Přičmoudlí muslimáci, ať si je nastěhujou domů sami sluníčkáři, hrozná Evropská unie. Nuda, nuda, šeď. Diskusi ale zachraňuje

Česká vláda v půlce května schválila Aktualizaci státní energetické koncepce. Ta počítá s budováním dalších jaderných bloků do roku 2040 a prodlužováním životnosti těch stávajících v elektrárně Dukovany. Jaderná energie by tak mohla dlouhodobě přesáhnout padesátiprocentní podíl na výrobě elektřiny a nahradit významnou část uhelných zdrojů. Česká republika tedy bude atomovou velmocí v srdci Evropy, která tento energetický zdroj postupně opouští. Jádro je totiž – soudě podle současných debat o energetice – stejně perspektivní jako vzducholodě Zeppelin, Windows 98 nebo kapela ABBA. Možná, že když už jsme nepoučitelní, pomohlo by nám aspoň opisovat. Třeba od Německa.