close search

literatura

Queer dvůr – na mezi

Matouš Jaluška/#17/2018
literatura

Onemocnět uměním

Nad korespondencí Julia Zeyera a Jana Liera

Andrea Raušerová/#17/2018
literatura

Účetní knihy útěchy a bolesti

Zapírání blízkých v románu Katriny Kaldy

Míla Janišová/#17/2018
literatura

V kterémsi ušlechtilejším světě

Nad Pernambucem Ivana Wernische

Martin Lukáš/#17/2018
literatura

U stánků na levnou krásu – literární zápisník

Josef Fulka/#17/2018
literatura

Moc vody

Osvěžení z pornografické Vltavy

Jan Kolář/#17/2018
literatura

Tři Xénie

David Voda/#17/2018
báseň čísla/literatura

divadlo

Proces ako dramaturgický koncept festivalu Kiosk

Pamäť bez tvaru úplnosti

Ema Benčíková/#17/2018
divadlo

Post­-fáza či work in progress?

Zuzana Timčíková/#17/2018
divadlo

film

Twin Peaks 90210

Temnota pro teenagery v seriálu Riverdale

Antonín Tesař/#17/2018
film

Útěk do reality

Druhá řada seriálu Westworld

Matěj Metelec/#17/2018
film

umění

Slavs and Tatars: Love Me, Love Me Not: Changed Names (Má mě ráda, nemá mě ráda: Změněná jména)

APART/#17/2018
galerie/umění

Sofistikovaná spektakularita

Rozhovor s Julienem Mairem

Lenka Střeláková/#17/2018
umění

Globální zahrada v Palermu

Manifestace lokálních problémů na Manifestě

Anežka Bartlová/#17/2018
umění

hudba

Vyhlížení revoluce

Angažovaná černošská hudba šedesátých let

Lukáš Pokorný/#17/2018
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#17/2018
odpor/společnost

Vraždy na objednávku

Ekologičtí aktivisté jako ohrožený druh

Jiří Malík/#17/2018
odpor/společnost

Nádraží uzamčené v bezčasí

Reportáž o minulosti a současnosti Čierné nad Tisou

Tereza Reichelová/#17/2018
společnost

Hledání identity ve sportu

Vojtěch Ondráček/#17/2018
společnost

Proměny jednoho intelektuála

Pavel Dvořák/#17/2018
společnost

Deziluze i naděje

K vytěsněnému Vysočanském sjezdu

Vojtěch Čurda/#17/2018
společnost

par avion

Ze španělsko­- a portugalskojazyčného tisku vybral Michal Špína

Michal Špína/#17/2018
společnost/zahraničí

Kam zmizel květnový étos?

Pařížské jaro po padesáti letech

Jakub Horňáček/#17/2018
společnost/zahraničí

Obavy z osmašedesátého

Lukáš Rychetský/#17/2018
komentář/společnost

různé

Léto

Antonín Tesař/#17/2018
minirecenze/různé

Jakub Drábik: Fašista – příběh sira Oswalda Mosleyho

Michal Jurza/#17/2018
minirecenze/různé

minirecenze

#17/2018
minirecenze/různé

Jaro v Praze

Dinu Flămând/#17/2018
poesie/různé

Vždy šlo o intelektuální vzpoury

S Petrem Uhlem o revolučním roce 1968 u nás i na Západě

Matěj Metelec,Lukáš Rychetský/#17/2018
rozhovor/různé

Hledání dějinné možnosti

O vztahu osmašedesátého ke smyslu českých dějin

Kristina Andělová/#17/2018
esej/různé

Filosofie na temný způsob

Nová kniha Miroslava Petříčka

Martin Vrba/#17/2018
recenze čísla/různé

Eskalátor

V nedávném čísle Tvaru (č. 13/2018), věnovaném literárnímu překladu, vyšel mimořádně zajímavý rozhovor s Vlastou Dufkovou, významnou českou překladatelkou z francouzštiny a portugalštiny. Zaujal mě zvlášť její postřeh, že u nás překlad bereme „jako samozřejmost, ačkoli je to kulturní luxus“. Čeští překladatelé rádi mluví o špatných podmínkách své práce. Opravdu, honoráře překladatelů jsou už léta zoufale nízké, přesto se ale do češtiny překládá ve velkém, pravděpodobně víc než do jakéhokoli jiného jazyka s podobným počtem mluvčích. Podle databáze UNESCO Index Translationum zaujímá čeština mezi cílovými jazyky podle počtu knižně vydaných překladů celosvětově 11. místo (statistika se týká časového úseku let

Povinná vojenská služba se v Evropě vrací na výsluní. Dlouho se obnovení konskripce objevovalo jen v programech nacionalistických a radikálně pravicových hnutí. To však dávno neplatí a tématu se chopily i středové a mainstreamové strany. Poslední v pořadí je dauphinka německé kancléřky Annegret Kramp­-Karrenbauerová. Generální sekretářka křesťanských demokratů sice neuvedla moc podrobností, ale na obnovenou vojnu by zřejmě měly nastoupit i ženy. Na západ od Rýna jsou ještě dál. Prezident Emmanuel Macron už nechal schválit několikatýdenní civilní či vojenskou službu povinnou pro všechna pohlaví. Zastánci znovuzavedení povinné služby přitom neargumentují ochranou hranic či obranou. Smyslem neplacené práce pro stát je

Chcete si od náročného života odfrknout sledováním atletiky, rozpumpovat žíly v tom správném testosteronovém prostředí oblíbeného pohostinství, a vtom se to zase stane. Z atletického oválu opět provokuje běžkyně Caster Semenya. Pokolikáté už? Nezakázala jí snad světová atletická federace závodit s ženami, protože její nenormální tělo produkuje víc testosteronu? Ano, jenže nové pravidlo bude platit až od listopadu, takže si jihoafrická běžkyně doběhla na africkém šampionátu nejen pro další zlaté medaile, ale ukázala, že by mohla ohrozit rekord na 800 metrů Jarmily Kratochvílové. A tady končí legrace. Zlé jazyky sice tvrdí, že za 35 let nepřekonaným rekordem musí nutně být

Strip