close search

literatura

Doba alegorií je pryč

Varlam Šalamov/#16/2019
beletrie/literatura

Vyprávění, které zadrhává

Traumatický realismus jako pokus o záchranu svědectví

Nina Hřídelová/#16/2019
literatura

Svět tě opustí. Ach ouvej!

Blanka Činátlová/#16/2019
literatura

Těsno tam stejně nebude

Alena Machoninová/#16/2019
literatura

Tah na bránu. Ale na jakou?

Tiché roky Aleny Mornštajnové

Erik Gilk/#16/2019
literatura

Kolaudace tří komiksových monumentů – literární zápisník

Pavel Kořínek/#16/2019
literatura

Puč proti lidskosti

Svědectví z mučíren Pinochetovy diktatury

María Teresa Johansson M./#16/2019
literatura

Ztráta čehosi jako paměti

Kathy Ackerová/#16/2019
báseň čísla/literatura

divadlo

Rodinné ságy

Nultý bod k osobní i dějinné paměti

Nina Vangeli/#16/2019
divadlo

film

Kameny pohřbené pod hladinou

Antonín Tesař/#16/2019
film

Prkna, co znamenají svět

Jarmila Křenková/#16/2019
film

Stalinismus pro diváky YouTube

Webový dokument Kolyma – vlast našeho strachu

Alena Machoninová/#16/2019
film

umění

Julie Villard a Simon Brossard

Core.Pan/#16/2019
galerie/umění

Tahle Praha není pro chudý

Pohled do dějin moderní pražské chudiny

Martin Vrba/#16/2019
umění

Dvě stě let pražské chudoby

Rozhovor s kurátorkou výstavy Chudá Praha

Alžběta Medková/#16/2019
umění

hudba

Písně z voliéry

Rezistence a frustrace v tvorbě Julie Holter

Benjamin Slavík/#16/2019
hudba

Principy bouchání – hudební zápisník

Pavel Chodec/#16/2019
hudba

Kontroverzní laureát

Hudební a literární dráha Chica Buarqueho

Karolina Válová/#16/2019
hudba

společnost

Smích, který je mimo – ultimátum

Matouš Hrdina/#16/2019
odpor/společnost

Jak se zbavit zaměstnanců

Soud s manažery společnosti France Télécom

Jakub Horňáček/#16/2019
odpor/společnost

Paměť – návod ke čtení

Knihovna šifer v Prostorech vzpomínání Aleidy Assmannové

Jan Kolář/#16/2019
společnost

Bez hranic

Konec snu o otevřeném světě

nomad/#16/2019
společnost

par avion

Ze španělskojazyčného tisku vybral Radek Buben

Radek Buben/#16/2019
společnost/zahraničí

Revoluce Kamenice

Vzestup ultrapravicových bojůvek

Tomáš Schejbal/#16/2019
společnost/zahraničí

Zelená proti ideologii normality

Petr Fischer/#16/2019
komentář/společnost

různé

Kosmisk kastrering

Martin Vrba/#16/2019
minirecenze/různé

Kořist

Antonín Tesař/#16/2019
minirecenze/různé

minirecenze

#16/2019
minirecenze/různé

U pekelné brány

Varlam Šalamov/#16/2019
poesie/různé

„Redakčně upravená“ minulost

S Irinou Galkovovou o snahách zestátnit paměť

Jan Machonin/#16/2019
rozhovor/různé

Žádné ohňostroje

O kolymském cyklu Varlama Šalamova

Alena Machoninová/#16/2019
esej/různé

Koukej, jaký jsme miciny!

Kultovní komiks Ghost World

Jan Bárta/#16/2019
recenze čísla/různé

Eskalátor

Týdny a měsíce bez řádného ministra se na české kultuře začínají nevratně podepisovat. Chaotického bezvládí, v němž citlivější umělci nemohou vůbec tvořit, využili „maltézští rytíři“, aby vyřešili chronický nepořádek kolem Lennonovy zdi, a sice její privatizací. Poutní místo turistů a plešatých mániček bude mít „novou tvář“: zeď projde rekonstrukcí, navrátí se jí původní pietní charakter a samozřejmě se zakáže spontánní neorganizované čmárání, které zeď odjakživa hyzdilo. K tomu nám dopomáhej kamerový systém. Funkcionář Prahy 1 jménem Hejma (STAN), jenž se na konečném řešení podílí, dodal, že on sám by si dokonce uměl představit menší část zdi vyčleněnou za účelem psaní

„Jenom důchodci volili Miloše Zemana. Nikdo normální by ho přece nevolil!“ rozčiloval se tuhle můj spolucestující ve vlaku. Absurdnosti celé scéně nedodávala jen nesmyslnost tvrzení, ale i to, že řečník sám neměl do důchodu daleko. Podobné řeči ovšem slýchám čím dál častěji. Není dne, abych na Twitteru, sociální síti pro elity, nenarazila na výsměšný, nebo dokonce nenávistný tweet o starých lidech. I vcelku příčetní jedinci jsou schopni tvrdit, že za Babiše a Zemana můžou důchodci, a že až vymřou, bude líp. Lidé, kteří by zpravidla nevyslovili nic rasistického nebo sexistického, se dopouštějí s bohorovným klidem ageismu. Je to smutný obrázek

Nejrealističtější krok za dobu existence… Terčem této pichlavé ironie se stalo seberozpuštění Realistů po pouhých třech letech od jejich založení. Strana, připomínající spíše surrealisty, začala tím, že v postavě svého zakladatele, „ostrého“ politologa a experta na všechno Petra Robejška, reinkarnovala Felixe Holzmanna. Úchvatný zisk 0,71 procenta hlasů ve sněmovních volbách 2017 znamenal český rekord v přepočtu vydaných financí na jeden hlas. Pornokvalita obskurních klipů, v nichž Robejšek seděl tu na barové stoličce, tu se válel se sklenkou červeného v křesle, pomohla v roce 2018 jeho stranickému kandidátovi na prezidenta, manželovi a tátovi Jiřímu Hynkovi, ke krásnému sedmému místu z devíti.

Strip