close search

literatura

minirecenze

#46/2008
literatura

* *

Jiří Beran/#46/2008
báseň čísla/literatura

Experti, kde jste? Je tady nějaký pan Vogl

Petr A. Bílek/#46/2008
literatura

Čas lásky, čas boje, čas pochyb

Vítek Schmarc/#46/2008
literatura

odjinud

František Knopp/#46/2008
literatura

Sám sobě nepřítelem

Jan Štolba/#46/2008
literatura

divadlo

Koláž z osudových polibků

Martina Černá/#46/2008
divadlo

Tragická opereta jako zrcadlo doby

Milan Černý/#46/2008
divadlo

film

Proč ta Česká radost?

Tomáš Pivoda/#46/2008
film

V zrcadlech a za zrcadly

Antonín Tesař/#46/2008
film

Kam s tou kozou?

Lukáš Gregor/#46/2008
film

umění

Resentiment, nebo pragmatismus?

Radan Wagner/#46/2008
umění

Pirátské vlajky

Petr Vaňous/#46/2008
galerie/umění

hudba

DVD CD

#46/2008
hudba

Regenorchester XII: Town Down

Petr Ferenc/#46/2008
hudba

Pozná se hrdlička v kameni?

Jaroslav Šťastný/#46/2008
hudba

společnost

Vskutku infantilní nápad

Karel Hvížďala/#46/2008
přešlap/společnost

Meze otevřenosti

Palo Fabuš/#46/2008
společnost

Ako nájsť v počítači slobodu

Jan Husár/#46/2008
společnost

Amerika vzhůru nohama

Dagmar Frančíková/#46/2008
společnost

Naše naděje s Obamou

Filip Pospíšil/#46/2008
komentář/společnost

Orientálcova vzpoura

Pavel Barša/#46/2008
společnost

par avion

#46/2008
média/společnost

Jak se sdílí kniha

Adam Hazdra/#46/2008
média/společnost

Skládačky z cizí hudby

Jana Kománková/#46/2008
společnost

Sentimentální politika

Petr Fischer/#46/2008
společnost

různé

Červivé metafory

Wallace Stevens/#46/2008
poesie/různé

došlo

#46/2008
došlo/různé

Open Source: oko uragánu evoluce

Šimon Formánek/#46/2008
esej/různé

Open Source není ideologie

Filip Pospíšil/#46/2008
rozhovor/různé

Genocida jako umění fugy

Ondřej Kavalír/#46/2008
recenze čísla/různé

zkrátka

#46/2008
kultura/různé

Eskalátor

Premiér Mirek Topolánek nedávno v rozhovoru pro týdeník Respekt řekl: „Kdybychom žili v normálním státě a Jiří Čunek nebyl předseda lidovců a vláda nebyla závislá na hlasech přeběhlíků, tak Jiří Čunek přece musel odejít. Řekl jsem to mnohokrát.“ Po přečtení těchto slov se mi ulevilo. Ještě že v normálním státě nežijeme. Kdybychom totiž žili v normálním státě, musel by odejít nejen Jiří Čunek, ale možná že by rezignovala většina politiků – třeba po odhalení spisů, jako byla „Kubiceho zpráva“ nebo „Krakatice“. Nakonec by se na české politické scéně méně vyhrožovalo, střílelo a vedle současných veřejných činitelů by se neprosadili ani takoví lidé jako Dalík nebo Kočka. Hezké sny,

Premiér Mirek Topolánek nedávno v rozhovoru pro týdeník Respekt řekl: „Kdybychom žili v normálním státě a Jiří Čunek nebyl předseda lidovců a vláda nebyla závislá na hlasech přeběhlíků, tak Jiří Čunek přece musel odejít. Řekl jsem to mnohokrát.“ Po přečtení těchto slov se mi ulevilo. Ještě že v normálním státě nežijeme. Kdybychom totiž žili v normálním státě, musel by odejít nejen Jiří Čunek, ale možná že by rezignovala většina politiků – třeba po odhalení spisů, jako byla „Kubiceho zpráva“ nebo „Krakatice“. Nakonec by se na české politické scéně méně vyhrožovalo, střílelo a vedle současných veřejných činitelů by se neprosadili ani takoví lidé jako Dalík nebo Kočka. Hezké sny,

Politikův problém. Co dělat, když komise odborníků, na něž se musíte (i chcete) při rozhodování spolehnout, neplní vaše představy příliš okatě? Jedna nedávno doporučila V. Jehličkovi ocenit J. Kaplického. Ministr to provedl. V tisku mu bylo okamžitě vyčítáno, že oceňuje někoho, komu sebral šanci na tvůrčí projev. Nevím, co měl v případě tohoto návrhu svých odborníků (jimž slávu) dělat. Dát cenu M. Smolákovi nebo M. Knížákovi, aby se v novinách „profláklo“, že ji měl přece dostat Kaplický? Komise tedy morálně zvítězila a novináři také. Jiná komise ministru pomáhala vybrat ředitele České filharmonie, respektive mu naznačila, že žádný z kandidátů není pro funkci vhodný. Ministr teď už neváhal