close search

literatura

Normální věci

Lubomír/#2/2014
beletrie/literatura

26

Materiál var. 1/#2/2014
báseň čísla/literatura

Dovolená v Třetí říši

Karel Kouba/#2/2014
literatura

Jsem velice mírný

anonym/#2/2014
beletrie/literatura

Nesnesitelně otravná aktualita – literární zápisník

Pavel Kořínek/#2/2014
literatura

Méně nebezpečné známosti

Sára Vybíralová/#2/2014
literatura

Vzhůru, ne na sever

Ondřej Pomahač/#2/2014
literatura

Přestaň přemýšlet, prodávej

Matěj Metelec/#2/2014
literatura

divadlo

Ve stínu provokací

Veronika Musilová­-Kyrianova/#2/2014
divadlo

film

Voyeur a exhibicionistka

Antonín Tesař/#2/2014
film

Dílo, které zmizelo

Helena Všetečková/#2/2014
film

Krvavý kult nadšenců

Martin Kadeřábek/#2/2014
film

umění

Nedelegovat politiku jinam

Tereza Stejskalová,Barbora Kleinhamplová/#2/2014
umění

Kristus je pokoušen ďáblem, Smrt přichází

Jindřich Vik/#2/2014
galerie/umění

hudba

Testování konzumu

Benjamin Slavík/#2/2014
divadlo/hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#2/2014
odpor/společnost

Vede se sektářská válka

Zuzana Klusáčková/#2/2014
odpor/společnost

Kdo zachrání Ukrajinu?

Jan Gruber/#2/2014
projekce/společnost/zahraničí

Žilo by se bez šourku lépe?

Čestmír Pelikán/#2/2014
společnost

Politika mimo stát

Jiří Růžička,Jaroslav Fiala/#2/2014
společnost

par avion

Jiří Krejčík/#2/2014
společnost/zahraničí

Stand­-up antisemitismus

Felix Xaver/#2/2014
společnost

Rýsovat hyperboly

Ondřej Lánský/#2/2014
komentář/společnost

různé

minirecenze

#2/2014
minirecenze/různé

Tyranie nekonečného uvažování

Tomáš Stejskal/#2/2014
recenze čísla/různé

Art brut je jako rána na solar

Marta Martinová/#2/2014
rozhovor/různé

Itinerář nespoutané imaginace

Pavel Konečný/#2/2014
esej/různé

Eskalátor

Příběh amerického filmového kritika Craiga D. Lindseyho má rozporuplně šťastný konec. Lindsey do roku 2011 pracoval v deníku News & Observer a od té doby byl nezaměstnaný. Přestože v loňském roce dostal za své články několik novinářských cen, na jeho konci se ­ocitl v situaci, kdy nemohl zaplatit nájem a hrozilo mu, že během několika týdnů skončí na ulici. Jako svou poslední šanci rozběhl crowdfundingovou kampaň na vlastní záchranu. Peníze se mu podařilo vybrat hned první den a získal dokonce dostatek prostředků na přežití přinejmenším na další dva měsíce. Právě v tomhle příběhu se však crowdfunding ukazuje jako značně nevyzpytatelný deus ex machina – jako prostředek, který sice dokáže zachraňovat

Do sněmovny se dostaly některé netradiční strany, ale vedle velikánů uzenářského průmyslu a cestovního ruchu se po krátké odmlce vrátila i jedna z těch nejtradičnějších. Silné duchovní hodnoty křesťanských demokratů vyvěrají z hlubokých národních tradic. Těžko soudit, zda si předseda Pavel Bělobrádek stále rád zazpívá „Jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ“, či spíše „Pivečko pijem a vesele žijem“, jak se asi před pěti lety s dojemnou naivitou doznával v jednom svém blogovém příspěvku. Netušíme ani, zda jeho kolega Daniel Herman souhlasí, že Orlík pozitivně ovlivnil porevoluční generaci. Pokud však tento duchovní patron kejklí kouzelníka Žita nastoupí na post ministra kultury, určitě se leccos vyjasní. Možná přímo

To, že si leckterý neonacistický fešák otírá na fotkách, pravidelně zveřejňovaných třeba na stránkách Antify, bimbase o symboly českého státnictví, je estetické. To, že se šejdrem nošené prápory třepotají do rytmu populární deklamovánky „S blinkáním do práce“, je lidově tvůrčí. Národní hrdost je totiž krásná a kreativní. Zejména když se propracovaná muskulatura odráží na řádně zastřižené lebce spolubratra v boji za slušné lidi. Ale nedej bože, aby si někdo dovolil vizuálním propojením české a romské vlajky upozornit na to, že jak svalstvo, tak tvořivost jsou sice fajn, ale všeho s mírou. Je to tak cikánské, až se neprodleně musí podat trestní oznámení. Vlasteneckého činu se chrabře a udatně