close search

literatura

Nic než autor

Karel Piorecký/#20/2014
literatura

Vojenská správa

Serhij Žadan/#20/2014
báseň čísla/literatura

Literární publicistika 1.1

Jakub Vaníček/#20/2014
literatura

A nebudeme se tu bát? – literární zápisník

Petr A. Bílek/#20/2014
literatura

Kritika, alebo propagácia?

Michal Rehúš/#20/2014
literatura

Víceméně vím, co číst

Blanka Činátlová/#20/2014
literatura

Fakáč německého pastora – idiot dýchá

S.d.Ch./#20/2014
literatura

Ušlechtilá dekorace inzercí

Jan Bělíček/#20/2014
literatura

Manifest kunčoftů

Antonín Tesař/#20/2014
literatura

divadlo

Zo slovenského festivalu Kiosk 2014 – divadelní zápisník

Ivana Rumanová/#20/2014
divadlo

Blázni z Bátovců

Marta Martinová/#20/2014
divadlo

film

Realistická fantastika

Michal Škamla/#20/2014
film

umění

Požaduji odstranění svých obrazů z Louvru

Avdey Ter­-Organian/#20/2014
galerie/umění

Fotografie jako trauma

Hana Buddeus,Johana Lomová/#20/2014
umění

hudba

Proč pohan zuří?

Lumír Nykl/#20/2014
hudba

Fanoušci, nerdi a supernerdi

Karel Veselý/#20/2014
hudba

společnost

Urban gardening je utopie

Rado Ištok/#20/2014
společnost

Kurdové proti Islámskému státu

Zora Hesová/#20/2014
společnost/zahraničí

napětí

Lukáš Rychetský/#20/2014
odpor/společnost

par avion

Jan Jirotka/#20/2014
společnost/zahraničí

Brno není Onderkovo!

Jan Gruber/#20/2014
odpor/společnost

Ideologie „tavicího kotle“

Joseph Grim Feinberg/#20/2014
společnost

Promluvil filosof

Čestmír Pelikán/#20/2014
společnost

různé

minirecenze

#20/2014
minirecenze/různé

Vidíme problém a jednáme

Tomáš Uhnák/#20/2014
rozhovor/různé

Když postavy žijí svým životem

Anna Stejskalová/#20/2014
recenze čísla/různé

Los na pasece bytí

Hana Nováková/#20/2014
esej/různé

Kéž to vydrží

Tomáš Čada/#20/2014
poesie/různé

Srdce světa v trojobalu

Martin Poch/#20/2014
poesie/různé

Eskalátor

Když 3. října minulého roku u břehů středo­mořského ostrůvku Lampedusa tragicky ztroskotala loď s africkými uprchlíky a zemřelo 366 lidí, starostka ostrova Giusi Nicolini se ve své bezmoci zeptala evropských politiků, jak velký má být lampeduský hřbitov, aby přijal všechna těla utonulých migrantů. Po roce by byla odpověď mrazivá: jen v posledních třech měsících zemřelo mezi jižním břehem Středozemního moře a pobřežím Itálie a Malty na dva a půl tisíce osob. Hlasy volající po otevření humanitárních koridorů, které zaznívaly po ztroskotání u Lampedusy, zůstaly nevyslyšeny. Podobně jako ve středověku, kdy musel obžalovaný dokázat svou nevinu zkouškou ohně, i dnes migranti prokazují svoji způsobilost žít v Evropě překonáním různých překážek: nejdřív je potřeba

Typicky okurkovou kauzu vyrobila v Lidových novinách Jana Machalická. Nelíbí se jí, že město Plzeň muselo České televizi doplatit dvě stě tisíc korun za přímý přenos Prodané nevěsty, která se tu hrála u příležitosti otevření nového divadla. Herci a tvůrci se navíc vzdali práva na zvláštní honorář za toto vysílání. Bohužel asi jediný, kdo s tím má problém, je sama Machalická. Česká televize se brání, že přenos schválila, až když byl hotový rozpočet, a navíc i přes dotaci města zaplatila většinu nákladů. Jenže podle Machalické šlo o tak velkou kulturní událost, že s přenosem měla Česká televize počítat předem. Jistě, otevření nového divadla určitě událostí je, nicméně by

Stream.cz chce z nedávného konfliktu v Pásmu Gazy vytřískat, co se dá. A protože jsme posledním ostrůvkem Evropy, který ještě stále stojí za ultranacionalistickým vedením premiéra Benjamina Netanjahua, může nová reality show s názvem Operace Izrael počítat s vysokou sledovaností. O co v ní jde? Diváci sledují upocená těla učedníků a učednic izrael­ského bojového sportu krav maga během náročného castingu. Dva vybraní šťastlivci a jedna šťastlivkyně nakonec podstoupí nejtvrdší výcvik pod patronátem IDF přímo ve Svaté zemi. „Nejdrsnější reality show v ČR“ se natáčela právě ve chvíli, kdy izraelsko­palestinský konflikt vrcholil. Tuto reality show – tak drsnou, že se o tom producentům Streamu ani nesnilo – se bohužel českým kamerám nasnímat nepodařilo. V tomto