close search

literatura

Evergreen ženského psaní – literární zápisník

Petra Hůlová/#3/2015
literatura

Nejstarší se zasmál

Maurizio Medo/#3/2015
báseň čísla/literatura

Orgie bez vyvrcholení

Lukáš Rychetský/#3/2015
literatura

Barthes bez matky

Ondřej Macl/#3/2015
literatura

Trumpetové na svatém poli – idiot dýchá

S.d.Ch./#3/2015
literatura

Naruby otočený ježek

Blanka Činátlová/#3/2015
literatura

Punk, Marx a hákové kříže

Dominik Melichar/#3/2015
literatura

Podvolení

Michel Houellebecq/#3/2015
beletrie/literatura

divadlo

Paradigma pádu

Nina Vangeli/#3/2015
divadlo

film

Kážu decentralizaci

Sylva Poláková/#3/2015
film

Čtyřnohý Frankenstein

Antonín Tesař/#3/2015
film

Předem odměněné comebacky

Ivo Michalík/#3/2015
film

umění

Bez názvu

Oliver Laric/#3/2015
galerie/umění

Zmrtvýchvstání umělce – výtvarný zápisník

Tomáš Klička/#3/2015
umění

První rok Galerie PLATO

Tereza Jindrová/#3/2015
umění

Síla extází a snů

Monika Sybolová/#3/2015
umění

hudba

Úkrok mimo běžnou realitu

Karel Veselý/#3/2015
hudba

Nezkažený

Benjamin Slavík/#3/2015
hudba

Nic – hudební zápisník

Jan Klamm/#3/2015
hudba

společnost

Tragédie, nebo statistika?

Ondřej Lánský,Lukáš Matoška/#3/2015
odpor/společnost

Trest smrti

Jiří Přibáň/#3/2015
komentář/společnost

Konec kapitalismu?

Adam Votruba/#3/2015
společnost

Bez kontextu a přesahu

Tomáš Dufka/#3/2015
společnost

Možnosti participace

Jakub Horňáček/#3/2015
společnost

O životnosti smrti

Johana Kotišová/#3/2015
společnost

Světa základ vratký – vykřičník

Martin Hekrdla/#3/2015
společnost

par avion

Martin Teplý/#3/2015
společnost/zahraničí

Na cestě z krize

Jaká je budoucnost Řecka?

Kateřina Kňapová/#3/2015
společnost/zahraničí

různé

minirecenze

#3/2015
minirecenze/různé

Nikoli nekrofilie, zvědavost!

Karel Kouba,Marta Martinová/#3/2015
rozhovor/různé

Smrt v novém umění

Denisa Kera/#3/2015
esej/různé

Kniha o konci jedné éry

Petr Fischer/#3/2015
recenze čísla/různé

Eskalátor

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek přišel s několika návrhy, jak přece jenom vytěžit ještě kousek severočeské krajiny. Říká, že se debata o limitech rozšiřování uhelných dolů táhne už léta a je potřeba konečně nějak rozhodnout. Nejpodivnější na tom je, proč by vláda u všech všudy měla o čemkoli rozhodovat. Diskuse, které části krajiny ještě obětujeme těžbě, která místa naopak uchováme a kolik uhlí budou mít doly v příštích desetiletích k vytěžení, byla skutečně dlouhá, obtížná a každý v ní musel udělat ústupky. Jenomže skončila ve středu 30. října 1991. Pithartova vláda tehdy schválila kompromisní dohodu všech stran, jež narýsovala, kam až rypadla smějí postoupit. Velký „deal“ poté léta platil. Potom

Po atentátu na redakci Charlie Hebdo francouzský premiér Manuel Valls slíbil, že přijme opatření, jimiž se posílí bezpečnost, a především republikánské hodnoty. Poslouží tomu striktnější přístup učitelů a profesorů, kteří nemají být příliš otevření diskusi, ale naopak mají častěji udělovat poznámky. A protože Francie je civilizovanou zemí, pokud nezapůsobí ani důtky, má přijít na řadu nikoli republikánská rákoska, ale policie. To se stalo i osmiletému Ahmedovi v Nice, kterého učitelky kvůli pochvalným řečem o bratrech Kouachiových poslaly na komisařství. A ani justice nezahálí. Na základě nového protiteroristického zákona šlo sedět natvrdo už padesát lidí za apologii terorismu. V drtivé většině vyjádřili – zpravidla v podroušeném stavu ve večerních poloprázdných ulicích,

Ve Varšavě měl koncem ledna premiéru film Niepamięć, první polský dokument o nevolnictví, respektive o současném vnímání reliktů rozdělení společnosti na poddané a šlechtu. Třičtvrtěhodinový snímek je velmi prostý: dva mladí lidé, malíř Franciszek, potomek hraběcího rodu, a aktivistka Magda, dcera sedláků z jihu Polska, jedou z Varšavy na venkov za příbuznými a s větším či menším úspěchem se s nimi snaží mluvit o fenoménu poddanství a šlechty. Následující debata s aktéry a tvůrci byla možná ještě pozoruhodnější než samotný film. Část publika tvrdila, že jde o překonaný problém, ale téměř každý měl přitom potřebu sdělit o sobě, zda pochází ze šlechty či z poddanského „chłop­stwa“, nebo alespoň zda je z Varšavy či „ze vsi“. Franciszkův otec,