close search

literatura

Klaunské šprýmy – antikvární redukce

Jakub Vaníček/#19/2018
literatura

Intertextualita 2.0

Times Haiku: nová podoba automatické poezie

Markéta Mikšovská/#19/2018
literatura

Dokumenty vnitřní emigrace

Nezdravé marginálie W. G. Sebalda

Blanka Činátlová/#19/2018
literatura

O nástrahách minulosti

Druhý román Juliana Barnese

Anna Stejskalová/#19/2018
literatura

Minulost mává nám – literární zápisník

Jiří Zizler/#19/2018
literatura

My o vlku a vlk o nás ani zmínku

Martin Pšenička/#19/2018
literatura

Ať se práší za kočárem

Zuzana Li/#19/2018
literatura

Vracím se žít do polí a zahrad

Tchao Jüan­-ming/#19/2018
báseň čísla/literatura

divadlo

Cirkusová bukolika

Nina Vangeli/#19/2018
divadlo

Mlčení vede k násilí

Marta Martinová/#19/2018
divadlo

film

S vlastí v zádech

Čínské válečné blockbustery

Antonín Tesař/#19/2018
film

Troubení sedícího slona

Odvrácená strana Číny v debutu režiséra Hu Ba

Ivo Michalík/#19/2018
film

umění

Lawrence Lek: 2065, Geomancer, Sinofuturismus 1839–2046

#19/2018
galerie/umění

Podivná děsivost sinofuturismu

Rozhovor s Lawrencem Lekem

Henry Broome/#19/2018
umění

Sinofuturismus a Tencent

Budoucnost jako investice uměleckého a finančního kapitálu

Vít Bohal/#19/2018
umění

Konec uměleckých čtvrtí

Pekingský urbanistický boom

Haruna Honcoop/#19/2018
umění

hudba

Bez obav z nepochopení

Jan Bárta/#19/2018
hudba

Fraktální fantazie

Jan Bárta/#19/2018
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#19/2018
společnost

Velký bratr na steroidech

Čínská laboratoř digitálního leninismu

Filip Jirouš/#19/2018
společnost

Architektura kontrarevoluce

Se Samiou Henni o kolonialismu a moderní válce v Alžírsku

Lynda Zein/#19/2018
společnost

Smrt malého Velkočeska

Pohlédnout za mnichovskou clonu

Ondřej Slačálek/#19/2018
společnost

par avion

Z čínských médií vybral Filip Jirouš

Filip Jirouš/#19/2018
společnost

Kdo je Sahra Wagenknechtová?

Hnutí Aufstehen a levicová vize „národního společenství“

Tomáš Schejbal/#19/2018
společnost

Stát na straně slabšího

S Janem Tesařem o Mnichovu, komunismu, disentu i exilu

Matěj Metelec/#19/2018
rozhovor/společnost

O vulgarismech a úřednících

Jiří Přibáň/#19/2018
komentář/společnost

různé

Tomáš Prokůpek (ed.): Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství

Lukáš Rychetský/#19/2018
minirecenze/různé

Karel Škrabal: Kavčí hory

Martin Lukáš/#19/2018
minirecenze/různé

minirecenze

#19/2018
minirecenze/různé

Skončilo vláčné období

Jakub Řehák/#19/2018
poezie/různé

Absolutismus Si Ťin­-pchinga

K politické ekonomice současné Číny

Ho­-fung Hung/#19/2018
esej/různé

Umění mezihvězdné války

Temný les vesmíru Lioua Cch’­-sina

Antonín Tesař/#19/2018
různé

Eskalátor

Smíchovské nádraží už nikdy nebude jako dřív. Třetí nástupiště posledního srpna osiřelo. Už žádný párek, pivo ani kus řeči s bodrou obsluhou. Legendární stánek zavřel. Správa železniční dopravní cesty se totiž rozhodla majiteli vypovědět smlouvu, i když k rekonstrukci nádraží prý nedojde dřív než za pět let. Pana Krutta z toho chytl žlučník a je upřímně nešťastný, stejně jako desítky, možná stovky jeho zákazníků. Zmizí tak další osobité občerstvení, kde se člověk mohl osvěžit za rozumné ceny. Neblahé změny na pražských nádražích tím ale nekončí, Správa železnic se totiž rozhodla výrazně zvýšit nájem asi nejznámějšímu klenotu tuzemské nádražní gastronomie –

Stabilizovat země jižního břehu Středozemního moře tak, aby byly schopné brzdit migrační vlny, to je mantra každého protiuprchlického politika. Realita bývá ovšem komplexnější než slogany. Důkazem toho je Libye, jejíž námořní hlídku Evropská unie mohutně financuje, ovšem se stabilitou tamní vlády to jde z kopce. Na začátku září dokonce v Tripolisu a okolí znovu vypukly rozbroje mezi různými milicemi a premiér Faíz Sarrádž se zdá být zajatcem svých spojenců. Je přitom veřejným tajemstvím, že ozbrojenou opozici vedenou generálem Chalífou Haftarem podporuje nejen Egypt, ale také Francie. Evropská unie je tak ve schizofrenní situaci: snaží se o stabilizaci země, ale jednotliví

Tenisový rozhodčí měl jasno: to, co předvedla na kurtu Alizé Cornetová během prvního kola US Open, překročilo rámec pravidel. Francouzská tenistka až na hřišti zjistila, že má obráceně oblečené triko. Kvůli vteřinovému odhalení podprsenky na zádech pak dostala napomenutí za porušení kodexu. Americká tenisová asociace se ovšem hned po utkání omluvila a jednání rozhodčího označila za chybu. Žádná jiná reakce ani nebyla možná – stačí se podívat na téměř jakékoli utkání mužské části amerického grandslamu, kde se to na lavičkách polonahými tenisty jen hemží. Jak ale uvedla sama Cornetová, její „podprsenková aféra“ je tisíckrát menší problém než ten, který potkal

Strip