close search

literatura

Co jsem se v mládí naučil – jednou budem dál

Roman Rops­-Tůma/#13/2019
literatura

Vyvanulé vzpomínky

Sethův komiksový opus Clyde Fans

Jan Bárta/#13/2019
literatura

Arúbí v Maghrebu

Ženská orální tradice a poetika odbočky

Mourad Yelles/#13/2019
literatura

Ta konkrétní neurčitost

Cizí země Josefa Straky

Martin Lukáš/#13/2019
literatura

Přijde velký liják – literární zápisník

Petr A. Bílek/#13/2019
literatura

Lesy plné bílých koní

Moc, choutky a řezničina v románech Arpáda Soltésze

Eva Marková/#13/2019
literatura

Tucumánská luna

Atahualpa Yupanqui/#13/2019
báseň čísla/literatura

divadlo

Uprchlíci z kosmu

Imerzivní detenční tábor CAMPQ na Štvanici

Marcela Magdová/#13/2019
divadlo

film

Zkamenělý čas

Gan Biho Poslední večery na Zemi

Antonín Tesař/#13/2019
film

umění

David Hanes: The Tomorrow That Never Was

Core.Pan/#13/2019
galerie/umění

Ideologie výzkumu

S Joan Ockman o kariérismu v architektonickém bádání

Karolína Plášková,Jan Kristek/#13/2019
umění

hudba

Andy, flétny, bicí automaty

Rozpouštění tradic v hudbě Nicoly Cruze

Jan Sůsa/#13/2019
hudba

Pryč ze skanzenu – hudební zápisník

Jonáš Kucharský/#13/2019
hudba

Co hledám, už tu není

Rozhovor s Tomášem Procházkou a Járou Tarnovským

Miloš Hroch/#13/2019
hudba

Sedliacka atmosféra

S Dominikou Trapp o maďarskom folklóre v čase kríze

Lucia Udvardyová/#13/2019
hudba

Skřeti, slimáci, vodní duchové

Mytologie míst u The Fall, Pulp a Aphexe Twina

Jiří Špičák/#13/2019
hudba

Čím je osetá naše slavná země

Folkové a folklorní inspirace současné britské hudby

Miloš Hroch/#13/2019
hudba

společnost

Vzhůru k užitečnosti – ultimátum

Jiří Malík/#13/2019
odpor/společnost

Partyzáni na koních

Vzestup a pád národa Komančů

Lukáš Rychetský/#13/2019
odpor/společnost

Příliš tekuté zlo

Vojtěch Čurda/#13/2019
společnost

Mezi politikou a každodenností

Jakub Vrba/#13/2019
společnost

Paradoxy autenticity

Folklor jako ukazatel neoliberálních rozporů

Ladislav Zářecký/#13/2019
společnost

par avion

Z arabského tisku vybral Jan Kondrys

Jan Kondrys/#13/2019
společnost/zahraničí

Teror iracionality

Varovná proměna indické politické kultury

Jiří Krejčík/#13/2019
společnost/zahraničí

Chvilková demokracie

Lukáš Rychetský/#13/2019
komentář/společnost

různé

Karafiáty a samet

Martin Vrba/#13/2019
minirecenze/různé

Joan Peruga: Neviditelná republika

Matouš Jaluška/#13/2019
minirecenze/různé

minirecenze

#13/2019
minirecenze/různé

Každý bod vesmíru má své poutníky

Jakub Černík/#13/2019
poesie/různé

Nasávat, mrdat a dělat ramena

S Arpádem Soltészem o podsvětí a investigativní žurnalistice

Eva Marková/#13/2019
rozhovor/různé

Frankenstein a uprchlíci

Román o dvě stě let staré klimatické katastrofě

Gillen D’Arcy Wood/#13/2019
esej/různé

Stolici a feudalismus

Cesty spasení Jana Švankmajera

Michal Jurza/#13/2019
recenze čísla/různé

Eskalátor

Ráno ve středu 29. května skupina mužů v montérkách na pražském Staroměstském náměstí ohradila místo, kde do listopadu roku 1918 stál mariánský sloup, a jala se rozebírat žulovou dlažbu. Sociálními sítěmi se rozběhla zpráva, jež mnohé vyděsila: „Obnova mariánského sloupu začala.“ Komentáře tvoří vskutku zajímavé čtení. Na přetřes přišla otázka, zda to je či není „hepáč“, zmíněny byly „pravda a láska“, které se prý projevily při stržení sloupu, objevila se vtipná glosa tvrdící, že sloup zanikl vandalským činem a vandalským činem bude i obnoven. V argumentaci nechyběli „černoprdelníci“ ani „zakuklení bolševici“, obligátní „historické křivdy“ a „spravedlivé vyrovnání se s minulostí“…

Patří to k údajům, o kterých se firmy provozující sdílení kol a koloběžek nerady zmiňují: prakticky ve všech městech, kde se podobné služby vyskytují ve výrazné míře, jsou tyto dopravní prostředky, jež cílí na turisty toužící po neobvyklých zážitcích, masově ničeny. Jejich destrukce je tak rozsáhlá a soustavná, že spíše než o vandalismu bychom měli mluvit o vytrvalém odporu. V Paříži, kde jsou v organizování revolty jako vždy napřed, zaznamenali už i první oběť nenávisti k pochybné cykloturistice. Tentokrát však příliš neza­­ostává ani Praha, kde požehnaný počet elektro­koloběžek, jež v historickém centru s jeho úzkými chodníky i komunikacemi představují bariéry

Jedním z přínosů liberální demokracie je podle Francise Fukuyamy institucionální odcizení, které tvoří základ právního státu, spravedlnosti a také organizace společnosti nikoli na etnickém, ale občanském principu. Distance, kterou mají liberální instituce vůči člověku chovat, je tak nutným předpokladem rovnostářské společnosti, která se všemi zachází se slepou spravedlností bez ohledu na jejich status. A právě takto má fungovat i veřejné výběrové řízení – jako nestranný, neosobní proces. Férová soutěž je ovšem trnem v oku všem těm, co odmítají opustit benefity kamarádšoftů, přátelských vazeb nebo „klidu na práci“. Slepá spravedl­nost totiž umí být disruptivní. Podívejme se na případ výběrového řízení na

Strip