close search

literatura

Šťastná Moskva

Andrej Platonov/#3/2020
beletrie/literatura

Čtu, abych se nezbláznil

S Tomášem Kubíčkem nejen o propagaci české literatury

Blanka Činátlová/#3/2020
literatura

Zkouška začala – sloupky psané na vodu

Petr Borkovec/#3/2020
literatura

Moskva, podivuhodné město

Nad romány Jiřího Weila a Andreje Platonova

Alena Machoninová/#3/2020
literatura

Ze světa, který živí válka

Nad Waraxem Pavla Haka

Karel Kouba/#3/2020
literatura

Socialistický žaponismus – literární zápisník

Pavel Kořínek/#3/2020
literatura

Česká literatura nevzkvétá

Národní obrození v rukách Hostu

Hana Blažková/#3/2020
literatura

***

Ivan Slavík/#3/2020
báseň čísla/literatura

divadlo

Nedokážeme zaměstnávat

Finanční realita v nezřizovaných divadelních organizacích

Kristýna Břečková/#3/2020
divadlo

Nepříznaková angažovanost?

O stavu českého „politického divadla“

Lukáš Černý/#3/2020
divadlo

film

Místa plná filmů

Videopůjčovny jako ztracené prostory setkávání

Anna Krejčířová/#3/2020
film

Rychlodabérů u nás byly desítky

S autory dokumentu Králové videa o pirátské videodistribuci

Antonín Tesař/#3/2020
film

umění

Bez názvu

Lucie Rosenfeldová,Marie Lukáčová/#3/2020
galerie/umění

Zima na zámku

O posledních událostech na polské umělecké scéně

Karolina Plinta/#3/2020
umění

Kultura, ale za jakých podmínek?

Komentář k dění na olomoucké kulturní scéně

Magdaléna Petráková/#3/2020
umění

hudba

Důležité jsou granty i režim DIY

Rozhovor se spoluzakladatelem ceny Vinyla Tomášem Grombířem

Jan Klamm/#3/2020
hudba

společnost

Šok, zvyk a hořící koalové – ultimátum

Matouš Hrdina/#3/2020
odpor/společnost

Praha stověžákovitá

Ke státní politice péče o památky

Rostislav Švácha/#3/2020
odpor/společnost

Gesamtkunstwerk globálních dějin

Povedená historická syntéza Christophera Alana Baylyho

Jakub Rákosník/#3/2020
společnost

Prosinec, který trvá navěky

Maďarská kulturní politika 2019 a 2020

Gergely Nagy/#3/2020
společnost

par avion

Ze španělskojazyčného tisku vybral Michal Špína

Michal Špína/#3/2020
společnost/zahraničí

Příklad Norsko

Proč se podpora kultury vyplatí

Terje B. Englund/#3/2020
společnost/zahraničí

Hledá se autenticita

Lukáš Rychetský/#3/2020
komentář/společnost

různé

Ad „Célinovo koktání na konci noci“

K článku Míly Janišové

Anna Kareninová/#3/2020
online/různé

Petr A. Bílek: Generátory národního pohnutí a další mučicí stroje

Matouš Jaluška/#3/2020
minirecenze/různé

Zuzana Gabrišová: Samá studna

Libor Staněk/#3/2020
minirecenze/různé

minirecenze

#3/2020
minirecenze/různé

Vracet do hry zapomenuté možnosti

Rozhovor s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem

Lukáš Rychetský,Karel Kouba/#3/2020
rozhovor/různé

Barbaři 21. století

Třídní politika vzpoury

Tomáš Schejbal/#3/2020
esej/různé

Hlídat hlídače

Televizní seriál Watchmen

Matěj Metelec/#3/2020
recenze čísla/různé

Eskalátor

Začátkem ledna jsme na pražském Žofíně zhlédli vyvrcholení klasického coup d’etat. Petr Hejma z naoko občanského uskupení My, co tady žijeme, jehož úspěch ve volbách byl dán vlnou odporu ke starým, korupčním strukturám Prahy 1, umožnil v honbě za starostovským postem návrat těchto part, vystupujících jako ODS, TOP 09 i ANO. Během sedmihodinového jednání mimořádného zastupitelstva vyšlo najevo, že údajná nefunkčnost úřadu Prahy 1 byla pouhým zástupným důvodem rozpadu koalice, po konkrétních příkladech týkajících se fungování úřadu či po věcných rozporech nebylo ani vidu, ani slechu. V agresivních projevech majitelů hospod, usilujících o zachování několika stovek výjimek pro předzahrádky, provozovatelů

Současné protesty proti penzijní reformě ve Francii jsou pozoruhodné nikoliv jen délkou trvání, ale také vynalézavostí odborářů. Stávka železničářů a zaměstnanců v hromadné dopravě v prosinci a v první polovině ledna fakticky ochromila dopravu v Paříži a přilehlém regionu a po jejím ukončení se o slovo přihlásili odboráři z firmy CGT působící v energetice. Ti již od prosince vypínají v různých částech Francie proud a snaží se zasáhnout především výrobní podniky, kde je pro zaměstnance přece jen těžší stávkovat. Mezi takto zasaženými budovami bylo i mezinárodní letiště v Orly či sídlo odborů CFDT (Francouzská demokratická konfederace práce), jež na formulaci

Pražští zastupitelé 23. ledna zrušili odmítavé stanovisko k umístění repliky pražského Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. Znovu se tak dává do pohybu jedna z mála plnokrevných českých kulturních válek. Jako každá správná kulturní válka je čistě symbolická, její problematika je prezentována jako komplexní a nejednoznačná, ale dělení na jednotlivé „strany“ přesto zpravidla odpovídá velmi jednoduchému demografickému klíči. A nenabízí možnost smíření – přinejmenším od chvíle, kdy sochař Petr Váňa vytvořil svou repliku sloupu. Jeho výtvor na náměstí buď stát bude, anebo ne, a obě tyto možnosti jsou gestem, projevem dominance. Loňský pokus na vlastní pěst vytrhat dlažbu a sloup na

Strip