Leitmotivem cyklu básní Adama Borziče je paradoxní situace, v níž vyprahlost a žízeň doprovází tající led a stoupající hladina oceánů. Ekologický apel, který pojmenovává pomalý konec věcí, jak je dnes známe, střídá meditativní ponor i autorovo typicky smyslné víření okolního vesmíru.

Radikální levice se potýkala či naopak sbližovala s různými náboženskými směry – výjimkou není ani buddhismus, jakkoli se může zdát, že jde o myšlenkový směr, jemuž je nejbližší pasivita a apolitičnost. Sborník Radikální buddhismus však ukazuje, že interpretace dharmy se neobejde bez …

Básně senzuální, analytické, všeobjímající, cynické i patetické. Poezie jako vyznání. To vše platí pro nové verše Adama Borziče, které jdou „z pohádky do porna, z magie do sci­-fi, z fantasy do obřích regálů reálu“.

Dvě nové básnické skladby Adama Borziče jsou pestrými imaginativními výtrysky volnosti, které sbírají slova „všude ze všech koutů, zvuky, rytmy, i barmanovo chrápání“. Nezapomínají ovšem na povahu Světa a bojují „proti všem snahám zavřít život do trezoru“.