Jedna z prvních zmínek o japonské komiksové produkci v československém tisku pochází z poloviny osmdesátých let. Deník Svobodné slovo tehdy se směsicí fascinace a pohrdání označil mangu za „papírovou drogu“. Dnes tato metafora platí jen zčásti a zanedlouho možná nebude platit vůbec.

V úspěšném dramatu Sofie Coppoly Ztraceno v překladu figuruje Japonsko jako sice důležitá, ale v jistém smyslu abstraktní kulisa. Film však přesto významně přispěl k utvrzení západních stereotypů o japonské společnosti.

Specifickou odnoží fanfikcí je fenomén dódžinši, tedy japonského fanouškovského komiksu. Dódžinši jsou zatím tolerovanou šedou zónou, na niž oficiální vydavatelství pohlížejí …

Téma revizionistického komiksu lehce rozšiřujeme i o pohled do dějin japonské mangy. První zdejší komiksy, které myslely na dospělejší čtenáře, se zabývaly sociální nespravedlností …