K vrcholným dokumentárním cyklům letošního roku patří dvojice projektů showrunnera Grega Whiteleyho. Univerzita poslední šance i Cheerleading se zaměřují na přehlížená zákoutí amerického sportu.

Žánr biografie v současné české kinematografii zažívá vzestup. Mnohé filmy tohoto druhu reflektují komunistickou diktaturu, samy ale v lecčems připomínají životopisné snímky, které vznikaly v totalitním období.

Do českých kin se dostalo belgické drama Lola, vyprávějící o komplikovaném vztahu transdívky a jejího otce. Přes jednoduchou zápletku je to nezvykle empatický film, který v mnoha detailech jde dál než průměrná díla podobného druhu.

Nový válečný film Spikea Leeho Bratrstvo pěti patří k nejlépe hodnoceným novinkám letošního roku. Příběh o pětici afroamerických veteránů vietnamské války artikuluje současnou politickou situaci a rve na kusy tradiční postupy filmového vyprávění.

Snímek debutující režisérky Shannon Murphyové Než skončí léto patřil k festivalovým hitům loňského roku. Drama o dívce nemocné rakovinou, které v červenci vstoupilo do českých kin, se sice vyhýbá klišé snímků o lásce zasažené neléčitelnou chorobou, ale zároveň vyvolává až příliš prchavé dojmy.

Další z řady filmových portrétů výrazných domácích společenských a politických postav dvacátého století se zaměřil na Václava Havla, konkrétně na jeho disidentské období. Tvůrci v čele s režisérem Slávkem Horákem se ale s jeho osobností minuli o pořádný kus.

Dva nové dokumenty z produkce Ryana Murphyho odhalují skryté vrstvy dějin queer kultury. Snímek o majitelích obchodu s gay pornografií Circus of Books i film o tajném milostném vztahu dvou žen Skrytá láska přinášejí neobvykle intimní perspektivu.

K výrazným historickým seriálům letošního roku patří cyklus Veliká, který přináší portrét carevny Kateřiny Veliké. Scenárista filmu Favoritka Tony McNamara se sice chytlavě odchýlil od historických reálií, ale výsledku to spíš uškodilo.

Na Netflixu měl zkraje roku premiéru norský seriál Ragnarök – Konec světa, kde se severští bohové stávají součástí dnešní reality. K podobnému typu audiovizuálních děl ale patří například i superhrdinské univerzum Marvelu nebo český film Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách.

Prostředí je výrazným prvkem všech videoher. Existují ale tituly, které se na terén přímo zaměřují a dělají z procházek herními krajinami nevšední zážitek. Trochu paradoxně se tak zdá, že pěstovat citlivost k lesním porostům a divoké krajině je možné i ve virtuálním prostoru.