Poslední román Jakuby Katalpy je nasycen odkazy na světovou literaturu, v několika liniích se snaží vyprávět multikulturní příběhy a zároveň se pokouší být studií lidské osamělosti. V doupěti, jež buduje hlavní hrdinka, může ale snadno uvíznout i čtenář.

Literární kritik, filosof a teoretik umění Walter Benjamin se v současném akademickém diskursu těší značné oblibě, a to přesto, že jeho díla platí za enigmatická, fragmentární a obtížně srozumitelná. Nový překlad jeho nejrozsáhlejšího souvislého textu umožňuje nahlédnout podoby oné nesrozumitelnosti. …

V knize Adaptace od amerického spisovatele Jeffa VanderMeera se vracíme do Oblasti X, uzavřeného prostoru na břehu moře, jehož fungování se vzpírá lidským poznávacím schopnostem. V završení trilogie se kombinují environmentalistické úvahy o vztahu člověka a životního prostředí s problematizací …

Konstatovat, že to s humanitními vědami vypadá bledě, je dneska už banalita. Těch pár zoufalců, kteří ještě tráví čas tím, že sedí na zadku a čtou nějaké knihy, se už dávno ocitlo na smetišti dějin. V módě jsou mezinárodní týmy, zuřivé shánění grantů a projektů roztodivných, pořádání konferencí, …

Kazantzakisův román Bratrovrazi se odehrává během řecké občanské války v letech 1946 až 1949. Reálný obraz konfliktu ale neposkytne. Válka, kterou autor bolestně prožíval v exilu, mu posloužila spíš jako kulisa, na jejímž pozadí vypráví příběh o cestě za svobodou a snaze smířit nesmiřitelné.

Spisovatel, bohém a komunista Pentti Saarikoski přijel v roce 1967 na dva měsíce do Prahy a zaznamenával si všechno, co se dělo v jeho okolí i v jeho hlavě. Hospody, zima, láska, sex, Bůh nebo vyměšování – to všechno se v próze Čas v Praze spojuje do jednoho proudu.

Belgický filosof, psychoanalytik, antropolog a spisovatel Patrick Declerck vstoupil na literární scénu na počátku tisíciletí antropologickým dílem Ztroskotanci o pařížských bezdomovcích. V románu Běsi, co mě sužují, který před nedávnem vyšel v češtině, se odvrací od zkoumání druhých a zaobírá …

Španělský prozaik Jesús Carrasco, který zavítal do Prahy na pozvání Institutu Cervantes v rámci Týdne španělsky psané literatury, řeší ve svých románech vztah k zemi – ve všech významech tohoto slova. Mluvili jsme o románové turistice, poutech k rodnému místu i rozporu mezi očekáváním …

Výtvarnice s pseudonymem Sráč Sam vydala útlou prózu, v níž s mnoha odbočkami a zcizeními vypráví groteskní příběh o partnerově strachu. Knihou prostupují úvahy a retrospektivy, jejichž prostřednictvím se autorka snaží formulovat „tvůrčí konflikt s kulturními rámci současnosti“.

Na kraji chrámu stojí velká prosklená kukaň. Prodávají se v ní lístky, vstupné do chrámu činí sedmdesát korun. Studenti nikoli „polovic“, ale padesátku – kam bychom přišli! Aspoň nám sem nelezou bezdomovci a žebráci, pane, to byste snad chtěl? No tak. Projděte si to tu a zase …