První z Kunderových románů psaných ve francouzském exilu vychází v Česku po čtyřiceti letech. Na pozadí vzájemně nepropojených příběhů z obou stran železné opony se v něm vedou úvahy o dějinách, hudbě, erotice nebo lítosti. Podobně jako jiné autorovy prózy dokáže být současně podnětný i otravný.

„A když nadále tesklivá píseň podzimu ševelila krajem. A v smutném nářku táhli jeřábi v zamlženou dál. A nad zemí v nezvěstných šelestech utajených vzdechů plynulo babí léto sbírajíc se jako v myšlenková vlákna teskného, zádumčivého usnění. A když v listnatých porostech, v nichž zanikala …

Robert Menasse patří mezi nejčtenější autory současné rakouské literatury. Jeho poslední román Die Hauptstadt, odehrávající se v hlavním městě Evropské unie, se bezprostředně po vydání dostal na přední místa prodejních žebříčků a na Frankfurtském knižním veletrhu získal Německou knižní cenu.

Rakouský prozaik a esejista Robert Menasse je přesvědčen, že nejlepším způsobem, jak pochopit nepřehlednou skutečnost, je vyprávění příběhů. Zeptali jsme se ho tedy mimo jiné na to, jaký příběh máme hledat za projektem Evropské unie, která je hlavním tématem jeho posledních knih.

Ve svém novém románu se David Zábranský snaží popsat život poválečných generací v Německu, České republice a obecněji v celé Evropě a zároveň diagnostikovat rozklad evropských hodnot. Literární všežravost se v textu mísí s konzervativními východisky, která volají po starých pořádcích a vládě …

Euroamerický vydavatelský svět zase ­jednou objevuje východní Asii – už několikátým ro­­kem narůstá počet nových překladů z korejštiny, čínštiny …

Jiří Pehe vydává po čtyřech letech další beletristický kus – novelu Průsečík. Jedná se o nikterak rozsáhlý příběh, rozbitý do několika paralelních realit, z jejichž souhrnu se, alespoň podle vypravěčovy invence, teprve skládá realita samotná.

Polský prozaik, básník a kritik Andrzej Stasiuk hledá podstatu Východu. Ve stejnojmenném románu podniká dobrodružné cesty do ruské divočiny i do vlastních vzpomínek. Východ se přitom jeví jako nedefinovatelná matérie, zachytitelná snad jen ve vůních a chutích.

Románový esej či koláž Olivera Hilmese vypráví o berlínské olympiádě v roce 1936, inscenované a nebývale medializované události, jež potvrdila mocenskou pozici Hitlerova národněsocialistického režimu. Většina dění se ovšem neodehrává na stadionu, ale v ulicích a zábavních …