close search

Strašlivý Ľudovít Fekete

Nemrtvé čtení románu Kliatba Terézie Vansové

Občas se vyplatí oprášit knihy, které skoro nikdo nečte. Slovenská spisovatelka Terézia Vansová před sto lety stvořila literárního sourozence Draculy či Melmotha, který se zničehonic zjeví ve Zvolenu, vetře se do spořádané rodiny, děsí pohledem mrtvého a rozsévá zkázu, dokud ho nestihne krutý trest.


Stromy, více­-než­-lidské kolektivy

O lesích, environmentální etice a riziku společného vymření

Pokud nám teoretické koncepty více­-než­-lidského připadají odtažité, stačí zajít do nejbližšího lesa. Tato komplexní společenství jsou něčím mnohem víc než jen součtem jednotlivých stromů, zvířat, hub a dalších organismů. A zatímco lesy bez člověka přežijí, obráceně to nejspíš neplatí.


Gianfranco Sanguinetti, 1948–2025

Pražan, který mystifikoval italskou vládnoucí třídu

Ve věku sedmdesáti sedmi let letos 3. října zemřel Gianfranco Sanguinetti – spisovatel, myslitel a dobrodruh, spolupracovník Guye Deborda a Situacionistické internacionály, který už v sedmdesátých letech upozorňoval na krizi kapitalismu a státní represe nejen v Itálii. V Praze, kde prožil svá poslední desetiletí, ho ovšem znal jen málokdo.


Brát věci vážně se dnes nevyplácí

(Post)ironie jako komunikační taktika a kolorit doby

Různé formy ironie se v průběhu let staly zásadní částí internetové kultury. Všudypřítomné ironické pomrkávání sice vyvolává i kritickou protireakci, ale obratu k autentické upřímnosti se nejspíš stejně nedočkáme. Ironie totiž stále patří k nejvýhodnějším komunikačním postupům.


Život Jürgena Habermase

Filosof, který definoval Spolkovou republiku

Životní peripetie některých osobností působí jako odraz „velkých“ dějin. Můžeme tuto perspektivu obrátit, před zrcadlo postavit jednoho člověka a v odrazu sledovat obrysy jeho epochy? V případě šestadevadesátiletého Jürgena Habermase bezesporu platí, že by Německo bez jeho intelektuálního vlivu dnes vypadalo jinak.


Uvnitř své doby i mimo ni

Giambattista Vico a tři sta let Nové vědy



Ruce ponořené do říše mrtvých

Spiritistické úkazy v prózách Josefa Kocourka



Not By AI

Umělá inteligence v literatuře a umění: opravdu ji chceme?



Zrychluje čas našeho světa?

O nekompatibilních rytmech modernity



Je v nenávisti láska

Básník­-bojovník Stanislav Kostka Neumann



Nizozemci a jejich literatura

Pro jakou vlast a pro jaké bohy píšeme?



Labyrint, v němž se potkávají lidé

Antikvariáty mezi tradicí a moderními trendy



Když periferie křičí

Funk ostentação jako vize bláznů z brazilských favel


Starší články