Při putování rozpálenou a degradovanou krajinou k ruinám vojenské základny na pobřeží Severního moře se dá promyslet leccos: klimatická úzkost i její komodifikace, teorie přízračna a podivna, myšlenkový odkaz Marka Fishera i dávných kacířů. Dokážeme proti fašismu, který se chce zmocnit kraje a jeho mýtů, postavit vzdorovitou levicovou naději?
Aniž by si toho literární kritika výrazněji všímala, začal se v minulé dekádě do české a slovenské literatury navracet folklor. Zatímco komerčně úspěšné Žítkovské bohyně oplakávaly zánik staletých tradic, vstoupil na scénu nový, méně svazující přístup, v němž se folklor může pojit nejen s bylinkářstvím, ale i s queer identitou.
Gianfranco Sanguinetti, writer, thinker, adventurer, collaborator of Guy Debord and the Situationist International, who in the 1970s drew attention to the crisis of capitalism and state repression not only in Italy, died on October 3 this year at the age of 77. However, few people knew him in Prague, where he spent his last decades.
Občas se vyplatí oprášit knihy, které skoro nikdo nečte. Slovenská spisovatelka Terézia Vansová před sto lety stvořila literárního sourozence Draculy či Melmotha, který se zničehonic zjeví ve Zvolenu, vetře se do spořádané rodiny, děsí pohledem mrtvého a rozsévá zkázu, dokud ho nestihne krutý trest.
Pokud nám teoretické koncepty více-než-lidského připadají odtažité, stačí zajít do nejbližšího lesa. Tato komplexní společenství jsou něčím mnohem víc než jen součtem jednotlivých stromů, zvířat, hub a dalších organismů. A zatímco lesy bez člověka přežijí, obráceně to nejspíš neplatí.










