close search

literatura

Poutník

Elfriede Jelineková/#26/2009
beletrie/literatura

***

Jan Frolík/#26/2009
báseň čísla/literatura

Střežit přehlížené tajemství – literární zápisník

Jan Štolba/#26/2009
literatura

knihy

#26/2009
literatura

Literární teorie pro „false beginners“

Richard Müller/#26/2009
literatura

Jeden den Andreje Daniloviče

Alexej Sevruk/#26/2009
literatura

Mnoho psů, jehňátkova smrt

Anna Vondřichová/#26/2009
literatura

Vila Tugendhat inkognito

Jiří Kratochvil/#26/2009
literatura

odjinud

František Knopp/#26/2009
literatura

V kolovrátku, bez naděje

Pavel Kořínek/#26/2009
literatura

divadlo

Intimní deník Václava Kuneše

Nina Vangeli/#26/2009
divadlo

Nejsme přece pitomí – divadelní zápisník

Jana Bohutínská/#26/2009
divadlo

film

Krádež obrazů

Mike Hoolboom/#26/2009
film

1x Gilberto Gil, 8x brazilský film – depeše

Matěj Kotalík/#26/2009
film

umění

galerie

#26/2009
galerie/jiné/umění

Normální sběratel neexistuje

Lenka Dolanová/#26/2009
umění

hudba

CD DVD

#26/2009
hudba

Myjau!

Petr Ferenc/#26/2009
hudba

Poslední ať za sebou zhasne – hudební zápisník

Karel Veselý/#26/2009
hudba

Cesta k prahudbě a znějící tělesa

Petr Haas/#26/2009
hudba

Festival Next v Bratislavě – depeše

Karel Kouba/#26/2009
hudba

společnost

Integrace v ledničce

Jitka Polanská,Kristýna Miholová/#26/2009
společnost

Vyžívání politiky

Petr Fischer/#26/2009
komentář/společnost

Být Čechem – má to smysl?

Jiří Vančura/#26/2009
společnost

Obézní SuperStar

Iva Baslarová/#26/2009
média/společnost

par avion

#26/2009
média/společnost

Jak zabít sen

Pavel Barša/#26/2009
společnost

Ukažte nám vykořisťované

Filip Pospíšil/#26/2009
odpor/společnost

napětí

Filip Pospíšil/#26/2009
odpor/společnost

různé

Soustředěně roztěkaný vizionář

Miloslav Caňko/#26/2009
recenze čísla/různé

došlo

#26/2009
došlo/různé

Proč psát

Ingeborg Bachmannová/#26/2009
esej/různé

Básník by měl mluvit k věci

Petr Andreas/#26/2009
rozhovor/různé

artefakty

#26/2009
kultura/různé

Tíha mateřštiny

Jan Stern/#26/2009
esej/různé

Eskalátor

Vláda přijala vyhlášku, podle níž budou moci lidé beztrestně pěstovat 5 rostlin indického konopí a držet 40 lysohlávek (hub s halucinogenními účinky). Definování držení „většího než malého množství“ drog zatím odložila. „O žádné velké změny nejde, vládní vyhláška jen nahradí předpis policejního prezidia, zbytek se doschválí zřejmě ještě před Vánoci,“ tvrdí výkonný místopředseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Kamil Kalina. Jenže to není úplně pravda. Nový trestní zákoník, platný od 1. 1. 2010, kvůli němuž vyhlášky vznikají, přináší změny, jejichž dopady mohou být i drastické. „Nově se zavedla trestnost pěstování omamných rostlin,“ uvádí Ivan Douda z Drop in. Co ale pěstování přesně znamená, musí podle

Kulturní dny neklidu proti pražské „kulturní politice“ byly v květnu 2008. Petice, demonstrace a protestní koncerty, které mj. upozorňovaly na zvláštní rozdělování městských dotací na kulturu (i do šoubyznysu), dosáhly ve většině požadavků svého: zanikla plošná dotace na vstupenku a vznikl poradní sbor primátora, který pracoval na nových grantových pravidlech. Nebyl však splněn například bod tři, odvolání z funkcí těch, kdo celý skandál prokazatelně zavinili, „radního pro kulturu Ing. Milana Richtera a předsedu Výboru pro kulturu a volný čas a Grantové komise hl. m. Prahy Bc. Ondřeje Pechu, protože svými rozhodnutími destabilizovali pražské kulturní prostředí a ohrozili jeho další existenci a přirozený rozvoj“. Nyní, před „svátky klidu a míru“, jsme se

Zatímco středočeská redukce železniční dopravy byla prozatím zažehnána, kousek od našich hranic bez valného zájmu právě zaniklo torzo jedné legendy. Dne 12. prosince naposledy vyjel Orient Express na poněkud trapný zbytek své pravidelné trasy: Vídeň – Štrasburk a zpět. Spoj, který roku 1889 poprvé přímo spojil Paříž s Istanbulem, přežil dvě světové války, balkánské zmatky i železnou oponu a byl od 70. let postupně ukončován v Bukurešti, Budapešti a ve Vídni, nakonec zhynul v době evropské integrace a halasně proklamované podpory železniční dopravy. Smrtelnou ránu mu totiž paradoxně zasadilo otevření trati pro TGV mezi Štrasburkem a Paříží (2007); Francouzi tehdy odmítli připustit na tuto trasu „pomalé“ vlaky, a protože na přestup ve