close search

literatura

odjinud

#12/2012
literatura

Skryté identity

Mariana Machová/#12/2012
literatura

Vyprávění jako způsob existence

Alexej Sevruk/#12/2012
literatura

Izba

Mila Haugová/#12/2012
báseň čísla/literatura

Týden neklidu zafix(l)ovaný na věčné časy – mediální bestiář

Petr A. Bílek/#12/2012
literatura

Když my mrtvé procitneme

Libuše Heczková/#12/2012
literatura

Básně na křídlech

Dana Dvořáčková­-Malá/#12/2012
literatura

knihy

#12/2012
literatura

divadlo

Téma intimity se naplnilo

Jan Horák/#12/2012
divadlo

Život mezi šňůrami touhy

Alena Jakubcová ml./#12/2012
divadlo

film

Film je hlavně hudba a tanec

Eliška Děcká/#12/2012
film

V rukou mistrů

Radovan Holub/#12/2012
film

umění

Romaňi genďi / Romská učebnice

Laďa Gažiová/#12/2012
galerie/umění

Konfrontační inventura

Jozef Cseres/#12/2012
umění

Mechanické otisky

Klára Židková/#12/2012
umění

Tak nám umělci zavřeli muzea!

Karol Sienkiewicz/#12/2012
umění

hudba

filmy/hudba

#12/2012
hudba

Praha – Óda na radosť

Miroslav Tóth/#12/2012
hudba

Zvuk lebky, tanec kůstek

Head in Body/#12/2012
hudba

společnost

par avion

Martin Teplý/#12/2012
společnost/zahraničí

Kdo hledá třetí dno

Miloslav Caňko/#12/2012
společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#12/2012
odpor/společnost

Participace v ekonomice – ekonomický zápisník

Ilona Švihlíková/#12/2012
společnost

Fundované míjení

Miloslav Caňko/#12/2012
společnost

Jak neoživit Cibulku

Pavel Matějka/#12/2012
odpor/společnost

Piráti plují dále

Martin Teplý/#12/2012
společnost/zahraničí

Ptám se ministryně kultury

Jana Bohutínská/#12/2012
komentář/společnost

Co dělat za obzorem totalitarismu

Kamil Činátl/#12/2012
společnost

různé

artefakty

#12/2012
kultura/různé

došlo

#12/2012
došlo/různé

Fantazie podléhá vzpomínkám

Anna Vondřichová/#12/2012
rozhovor/různé

Být básnířkou

Simona Martínková­-Racková/#12/2012
esej/různé

Písanie je akt činnosti v samote

Lucia Satinská/#12/2012
rozhovor/různé

Všechny hodiny směřují ke ztrátě

#12/2012
poesie/různé

No happiness for me

Anna Vondřichová/#12/2012
recenze čísla/různé

Eskalátor

Roman Gavras natočil pro Kanye Westa a Jay-Z video No Church in the Wild v Praze: odehrává se zde válka všech proti všem, skupinky anarchistů a mužů snědé pleti bojují proti policii, jež bije vše kolem hlava nehlava. Hořící muž se vrhá proti davu těžkooděnců, vlčák cení tesáky, i sochy pražského neohistorismu vypadají v kouři jaksi bojovně a vše završí ryčící slon. Skoro by jeden řekl, že se Gavras inspiroval nedávnou demonstrací důchodců (hůl je taky zbraň!) nebo akcemi odborářů (rozdávat letáčky pod oknem ministerstva považuje premiér za projev agresivity zvrhlé, komunismem hnětené masy). Že se klip líbí, je celkem zjevné z komentářů na YouTube či na Facebooku,

Dvě poznámky k železnici. Nejprve výročí: evropská síťová jízdenka InterRail slaví čtyřicet let. Idea je skvělá. V závislosti na ceně platí pro určitý počet dní téměř ve všech vlacích od Portugalska přes Skandinávii po Řecko. Jenže v posledních letech se cestování na InterRail vyplácí čím dál méně. Jestliže evropská integrace pokulhává, pak evropská železnice se spíše dezintegruje. Klasické dálkové spoje jsou eliminovány a dráhy nás lákají na své komerční produkty typu TGV, španělské AVE nebo české Pendolino. Vše s povinnou rezervací a příplatky. Už zkrátka není možné koupit InterRail, nasednout a jet, kam se zachce. První hořké plody nese i konkurenční boj mezi Prahou a Ostravou: stát už zde

Zprávy o těžkých zločinech bývají často exploatační. Novináři je zprostředkovávají způsobem, který je činí odpudivými i přitažlivými zároveň. Pěkně to ilustruje článek Martina Nováka informující o odhalení identity montrealského vraha, který rozesílal kusy lidských těl poštou – například Konzervativní strana v Ottawě obdržela levou nohu: „Vyšetřovatelé v jeho montrealském bytě ve druhém poschodí domu poblíž dálnice našli podle jejich slov ‚děsivé věci‘. Zaschlou krev a lidské orgány. Krev a části těla objevili v ledničce. ‚Když jsem vstoupil do bytu, zvedl se mi žaludek. Byl to zápach smrti,‘ řekl Erich Schorer, jeden z vyšetřovatelů.“ Zároveň takové druhy textů přinášejí i jisté poznání. O nás samotných i o světě, v němž žijeme: podle sousedů se prý Luka