close search

literatura

Deník

Aleš Kauer/#10/2018
beletrie/literatura

Být pozorný k bídě – antikvární redukce

Jakub Vaníček/#10/2018
literatura

Petr Král milující

Básníkovo putování městskou krajinou

Ladislav Šerý/#10/2018
literatura

Válka trollů

Hvoreckého literární exkurze na dno internetu

Karel Kouba/#10/2018
literatura

Klesá hodnota ženy s věkem?

Stručné dějiny Hnutí Petry Hůlové

Marta Martinová/#10/2018
literatura

Lesk a bída Civilizací – literární zápisník

Pavel Kořínek/#10/2018
literatura

Jak se hraje keno

Ondřej Pomahač/#10/2018
literatura

Dívčí surreálna

Daniela Poláková/#10/2018
literatura

Žíly dráty

Anja Golob/#10/2018
báseň čísla/literatura

divadlo

Muži v bílých slipech

Středoevropské tělo na České taneční platformě 2018

Nina Vangeli/#10/2018
divadlo

film

Měsíc jménem Evropa

Létající migrant ve filmu Kornéla Mundruczóa

Antonín Tesař/#10/2018
film

Hlava Medúzy krví zbrocená

American Crime Story: Versace

Jan Bodnár/#10/2018
film

umění

Unitas Fridricha Weinwurma

APART/#10/2018
galerie/umění

Budoucnost je invalidní

Rozhovor s indonéskou umělkyní Khairani Barokkou

Zuzana Jakalová,Hana Janečková/#10/2018
umění

Proč nemáme romské fotografy?

Jiné obrazy Romů na výstavě Andreje Pešty

Daniela Křižanová/#10/2018
umění

hudba

Ze života státního vinylu

Kniha o historii československého gramofonového průmyslu

Vladimír Kouřil/#10/2018
hudba

Urbánní řecké blues – hudební zápisník

Vojtěch Jírovec/#10/2018
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#10/2018
odpor/společnost

Přehušťování v Praze

Revitalizace obchodních center na sídlištích

Jiří G. Růžička/#10/2018
odpor/společnost

Pořád na ubytovně

Peripetie zákona o sociálním bydlení

Pavel Šplíchal/#10/2018
společnost

Hypoteční úvěrový večírek

Jak překonat krizi bydlení?

Tomáš Samec/#10/2018
společnost

par avion

Z ruských médií vybral Ondřej Soukup

#10/2018
společnost/zahraničí

Za rudý Berlín

Strategie bydlení pro socialistické město

Tomáš Schejbal/#10/2018
společnost/zahraničí

Vídeň ukazuje, že to jde

Výstavba komunálních bytů v rakouské metropoli

Zuzana Brejcha/#10/2018
společnost

Příliš dostupná katastrofa

Saša Uhlová/#10/2018
komentář/společnost

různé

Bratři Lumièrové

Antonín Tesař/#10/2018
minirecenze/různé

Günter Grass: O konečnosti

Matěj Metelec/#10/2018
minirecenze/různé

minirecenze

#10/2018
minirecenze/různé

Soukromé jazykolamy

Tomáš Přidal/#10/2018
poesie/různé

Přeformulovat soukromé a veřejné

S Eliškou Černou o blížící se krizi bydlení

Matěj Metelec,Lukáš Rychetský/#10/2018
rozhovor/různé

Otevírání černé skříňky

Co napáchala ve městech privatizace bydlení

Michal Lehečka/#10/2018
esej/různé

Bílé kápě a hořící kříž

Polská reportáž o rasismu v Americe

Matěj Metelec/#10/2018
recenze čísla/různé

Eskalátor

Vedení belgické banky KBC, pod niž spadá i česká ČSOB, dalo ruce pryč od dalšího financování těžby uhlí v České republice, a potvrdilo tak své rozhodnutí ustoupit od investic do fosilních paliv. Je to velké vítězství jak ekologů (především hnutí Greenpeace), kteří tlak na banky vyvinuli, tak ekonomů, kteří se rozhodli uznat klimatické změny za ekonomický imperativ a dostát závazkům klimatických dohod z Paříže. Po mnoha letech nejistoty se bude moci radovat i Horní Jiřetín. ČSOB totiž financovala také projekty skupiny Czech Coal (České uhlí) kontroverzního uhlobarona Pavla Tykače, usilujícího prolomit těžební limity a Horní Jiřetín zbourat.

Když se před lety v Adenském zálivu a Indic­kém oceánu objevili piráti, kteří žádali výpalné po tankerech a nákladních lodích, vytvořila proti nim mezinárodní komunita velice rychle specializované komando. Svýma dvěma centy tehdy přispěla i naše suchozemská republika. Šlo přece o obnovení mezinárodního práva proti zloduchům, a to je nám vždy svaté. Piráti, již občas unesli i nějakého bohatého turistu, vymizeli, přesto se v tamních vodách stále děje bezpráví. Jak upozorňuje koalice Stop Illegal Fishing, nedostatečně chráněné zóny ekonomické exkluzivity Somálska a dalších afrických zemí drancují obří rybářské lodě z Číny a Evropy. Většinou se plaví pod vlajkou nějakého daňového

Fáma o řepkovém původu žlutého pylu, který pokryl republiku, se rozšířila jako požár, a to je fajn. Je na tom znát, že oligarcha z Agrofertu štve čím dál víc lidí. Zkoumání žlutých zrnek pod mikroskopem ale ukazuje, že pyl pochází z jehličnanů a jeho nevídané množství je způsobeno extrémním teplem a suchem. Občanům tedy zasvinila auta a balkony nikoli nenáviděná řepka určená na výrobu biopaliv, ale sama klimatická změna, dalo by se říct. Ta ovšem také nevzniká samovolně. Kromě energetiky a dopravy je jednou z jejích hlavních příčin industrializované zemědělství, především živočišná výroba. Střízlivá (rozuměj podhodnocená) data Mezivládního panelu pro

Strip