close search

literatura

Cesta Ledem

Chvilková zjitření hmoty v románu Jacka Dukaje

Lucie Zakopalová/#23/2022
literatura

Ironie pronikne štěrbinami

S Jackem Dukajem o jeho historiosofickém experimentu

Michala Benešová/#23/2022
literatura

Co myslíš? – slepá v kopřivách

Alena Machoninová/#23/2022
literatura

Nepohodlný pesimista

Sto let s Josém Saramagem

Karolina Válová/#23/2022
literatura

Panna s tajemstvím

Nová kniha Marka Tomana

Erik Gilk/#23/2022
literatura

Podzimní písně – literární zápisník

Jiří Zizler/#23/2022
literatura

Maniaci hub

Houbaření mimo záznam

Jakub Vaníček/#23/2022
literatura

Podzim v zahrádkářské kolonii

Jiří G. Růžička/#23/2022
báseň čísla/literatura

divadlo

Ústa plná střepů

Depresivní děti vyšetřují, kdo zabil otce Édouarda Louise

Magdaléna Michlová/#23/2022
divadlo

film

Kapr ve vodě

Dokumentární opera, která vyhrála Jihlavu

Antonín Tesař/#23/2022
film

umění

Daniela a Linda Dostálkovy: her courage dwells not in a troubl’d flood/ of mounting spirits and fermenting blood

Hynek Alt/#23/2022
galerie/umění

Rodina mezi psem a vlkem

Václav Šafka/#23/2022
umění

Cena, o kterou se nesoutěží

David Bláha/#23/2022
umění

hudba

Vznešené kyborgské hymny

Přístupná abstrakce Katariny Gryvul

Jan Starý/#23/2022
hudba

Teorie z hotelové terasy – muzikologický deník

Petr Haas/#23/2022
hudba

Stydíme se za všechno přirozené

Druhé album Sudan Archives

František Formánek/#23/2022
hudba

společnost

Není aktivista jako aktivista – ultimátum

Matouš Hrdina/#23/2022
odpor/společnost

Mimo logiku zisku

Samozásobitelství a svépomoc

Petr Gibas/#23/2022
odpor/společnost

Pro krásu i užitek

Rozhovor s předsedou Českého svazu chovatelů

Matěj Metelec,Tomáš Uhnák/#23/2022
společnost

Místo a know­-how

Zahrádkaření za časů pandemie

Jan Vávra/#23/2022
společnost

Pomalý a vytrvalý vyhrává

Fenomén jedlých lesů

Anna Roodhof/#23/2022
společnost

par avion

Z arabského tisku vybral Jan Kondrys

Jan Kondrys/#23/2022
společnost/zahraničí

Návrat Luly da Silvy

Jak se Brazílie vypořádá s dědictvím Bolsonarovy vlády?

František Kalenda/#23/2022
společnost/zahraničí

Generál zima a generál Praha

Ondřej Slačálek/#23/2022
komentář/společnost

různé

Jorge Boehringer: Hair Strings and Magnets

Anna Silenská/#23/2022
minirecenze/různé

Roman Kanda: Český literárněvědný marxismus

Martin Dolejský/#23/2022
minirecenze/různé

Černé brýle

Antonín Tesař/#23/2022
minirecenze/různé

minirecenze

#23/2022
minirecenze/různé

Škody jsou tajné

Ivan Palacký/#23/2022
poesie/různé

Sady jsou unikum Prahy

S Jiřím Romem o sadaření, rozmanitosti odrůd a samosběru

Tomáš Uhnák/#23/2022
rozhovor/různé

Když se město krmí samo

O současnosti a budoucnosti městského zahrádkaření

Lucie Sovová/#23/2022
esej/různé

Publicistika jako zbraň

Reportáže a stati Jiřího Weila

Jan Mervart/#23/2022
recenze čísla/různé

Eskalátor

Někteří ministři se střídají jako ponožky. A Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy patří v tomto ohledu mezi premianty. Vladimíru Balašovi, jehož jméno málokdo mimo odborné kruhy zaznamenal, stačil k tomu, aby se pod ním rozkývala židle, jediný rozhovor. Jednadvacátý ministr školství v dějinách samostatné České republiky učinil úspěšný krok k ukončení svého mandátu, když v rozhovoru pro Deník N na dotaz, co udělá s chybějící miliardou ve svém resortu, bohorovně oznámil, že on peníze netiskne, že o návrzích opozice na návrat požadované částky do rozpo­čtu nevěděl, že měl lepší věci na práci. Problém se prý chystá řešit snižováním platů učitelů,

„Myslel jsem si, že je to vtip z nějaké satirické stránky,“ okomentoval jeden můj kolega zprávu, že Státní cenu za literaturu letos získala Kateřina Tučková. Na udělení ceny takové prestiže autorce, která je považována za spisovatelku řemeslně zvládnutého literárního mainstrea­mu bez výraznější literární invence, reagovala odborná veřejnost zvednutým obočím, nevěřícným smíchem nebo rezignovaným facepalmem. Jak se stalo, že státní cenu po Vladimíru Körnerovi, Daniele Hodrové či Petru Královi získala autorka Žítkovských bohyní? V brožuře vydané k slavnostnímu předávání cen najdeme jména porotců, kteří o udělení rozhodovali. Pakliže jste si mysleli, že státní cenu udělují výhradně odborníci, kteří se českou literaturou

Nová reality show BeerMaster Česko chce prolomit stereotypy, které se u nás pojí s pivem. Třeba ten nejzakořeněnější a nejpitomější, že Češi rozumějí pivu nejlépe na světě, k čemuž nás vedou hned dva argumenty: jednak máme pocit, že jsme vynalezli ležák, a pak také vypijeme nejvíce půllitrů na hlavu ročně. Národní pivovar Budvar, který projekt zaštiťuje, má jistě zásluhy na tom, že ležák přestává být jedinou známou a uznávanou kategorií piva u nás. Spolupracuje s minipivovary, s nimiž vaří třeba anglické či belgické styly, a do svých hospod pouští jejich výrobky. Po prvních castingových kolech BeerMastera se ovšem musím podivit

Strip