close search

literatura

Noémi Szécsi

Noémi Szécsi/#22/2010
literatura

Podzim u Zdíkovce

František Skácelík/#22/2010
báseň čísla/literatura

odjinud

František Knopp/#22/2010
literatura

Poflakování, zevlování, bytí

Lenka Fárová/#22/2010
literatura

Nebe jisté jako rakev

Tadeusz Dąbrowski/#22/2010
literatura

Modlářství začíná uctíváním prázdna

Blanka Činátlová/#22/2010
literatura

Ve tmě se hrbí hrstka básníků – literární zápisník

Jan Štolba/#22/2010
literatura

knihy

#22/2010
literatura

Cesta, které musí být obětováno vše

Lukáš Jiřička/#22/2010
literatura

Kóan – polotovary

Wu-men/#22/2010
literatura

divadlo

Gůgl a jeho parta – divadelní zápisník

Vladimír Mikulka/#22/2010
divadlo

Neškemráme, nabízíme

Jana Bohutínská/#22/2010
divadlo

film

Prostým sledováním proti cinefilské „rodině“ – filmový zápisník

Sylva Poláková/#22/2010
film

Dobrý nepřítel

Kamila Dolotina/#22/2010
film

Pohlednice cizí bytosti

Jan Kolář/#22/2010
film

umění

kuš!

Dora Dutková/#22/2010
galerie/umění

Předvolební téma i legenda

Lenka Dolanová/#22/2010
architektura/umění

Ako sa BLAF-ovalo… – depeše

Martina Ivičič/#22/2010
umění

hudba

Dekadentní zboží – hudební zápisník

Jan Bělíček/#22/2010
hudba

filmy/hudba

#22/2010
hudba

Někdo je někdo, jiný je jiný

Ondřej Klimeš/#22/2010
hudba

Throbbing Gristle

Jan Klamm/#22/2010
hudba

společnost

Naše děti budou žít v komunismu

Jan Stern/#22/2010
společnost

O masové společnosti

Jiří Přibáň/#22/2010
komentář/společnost

par avion

Felix Xaver/#22/2010
média/společnost

Skrytý základ demokracie

Ondřej Slačálek/#22/2010
společnost

Za den celý svět

Pavlína Vimmrová/#22/2010
společnost

Seriál o moci a půdě

Filip Pospíšil/#22/2010
odpor/společnost

napětí

Filip Pospíšil/#22/2010
odpor/společnost

Velký tichý výbuch

Filip Pospíšil/#22/2010
média/společnost

Co všechno potápí Pákistán

Filip Moravec/#22/2010
společnost

různé

Slovo vlkodlaka

Ondřej Macura/#22/2010
poesie/různé

Vyvlastnění v zájmu kapitalismu

Lukáš Rychetský/#22/2010
rozhovor/různé

artefakty

#22/2010
kultura/různé

došlo

#22/2010
došlo/různé

Athanor Ivana Wernische

Jakub Řehák/#22/2010
recenze čísla/různé

Ochočení člověka revoltujícího

Tomáš Dufka/#22/2010
esej/různé

Eskalátor

Maturitní generálka z českého jazyka a literatury, jež proběhla v týdnu od 11. do 15. 10. 2010, rozhodně nebyla ztrátou času. Díky ní si dokážeme lépe představit ono tajemné ústředí s názvem CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání), jeho nároky, požadavky i řeč. Rys č. 1 – obsese administrativními aspekty, počínaje sporem nad typem svorek testů po barvy psacích potřeb. Rys č. 2 – stylistická topornost velké části výchozích vět k opravě, jež znemožňuje odlišit správné od chybného. Rys č. 3 – záliba v definicích, jejichž výklad však při hlubším zamyšlení vystihuje více než jedinou odpověď. Rys č. 4 – nesmyslná aplikace termínů (nejprve má student za úkol doplnit odpověď na sérii rétorických

Raper Lipo, polovina libereckého hiphopového dua BPM, před volbami do obecních zastupitelstev vypustil politický track Pozdravy z Liberce. Kritizuje v něm nejen konkrétní situaci liberecké radnice vedené ODS a její mafiánské praktiky, ale i pravicovou politiku jako takovou. Česká rapová scéna se přitom před červnovými parlamentními volbami profilovala spíše nadšenou podporou pravice a produkcí agitačních songů vyzývajících k záchraně před „rudým nebezpečím“. O to je Lipův počin překvapivější a vítanější. Levice o svůj emancipační statut do značné míry přišla, ale konzervativní pravice ho neměla nikdy. Konformismus, konzervatismus a přijímání představy jednoznačného ekonomického řádu světa, s nímž je neoliberálně-neokonzervativní evangelium jako jediné v souladu, je u českých MC’s spíše projevem nedostatku vůle ke kritickému myšlení

K tématu vyvlastnění se tak trochu váže i osud osiřelých děl. V USA práva k osiřelým dílům zprivatizovala společnost Google smlouvou o vyrovnání s nakladateli – a tak je jako jediná může bez obav skenovat a šířit. U nás se o něco podobného v návrhu novely autorského zákona snaží kolektivní správci autorských práv (především OSA a Dilia), kteří cítí další, docela dobrý výdělek. Kdyby se autor náhodou objevil, svaz mu peníze vyplatí, když ne, což je pravděpodobnější, bude je po dobu pěti let mít na svém účtu kolektivní správce a každý rok si strhne režii 20 %. Co zbude, poputuje prý do státního kulturního fondu. Schvalování novely se však opět posunulo, a tak o ní budou