close search

literatura

Moldavské ztroskotání

Libuše Valentová/#13/2011
literatura

Chachaři a ruiny

Petr Čichoň/#13/2011
beletrie/literatura

Z Bienále k vykoupení

Pavel Kořínek/#13/2011
literatura

Psát navzdory slovům-zdechlinám – literární zápisník

Tomáš Glanc/#13/2011
literatura

odjinud

František Knopp/#13/2011
literatura

Noční putování s nebožtíkem

Anna Vondřichová/#13/2011
literatura

  

Jan Frolík/#13/2011
báseň čísla/literatura

Všechny nepřečtené knihy

Matěj Metelec/#13/2011
literatura

knihy

#13/2011
literatura

divadlo

Evropská divadelní realita

Olga Vlčková/#13/2011
divadlo

film

Autobiografie podle diktátora

Tomáš Stejskal/#13/2011
film

Nová nová vlna

Antonín Tesař/#13/2011
film

V labyrintu ulic, slov a žánrů

Jan Kolář/#13/2011
film

Vrah – a co víc?

Lucie Česálková/#13/2011
film

umění

Oběť jazyka

Lenka Dolanová/#13/2011
galerie/umění

Bábiky takmer živé

Martina Ivičič/#13/2011
umění

Důsledky konceptualismu

Miloslav Caňko/#13/2011
umění

Angažovanost bez angažovaného umění – galerka

Václav Magid/#13/2011
umění

hudba

Pod hladinou zvuku

Benjamin Slavík/#13/2011
hudba

filmy/hudba

#13/2011
hudba

Belgie a delta Mississippi

Jan Bělíček/#13/2011
hudba

společnost

Kdo vyhrál stávku

Filip Pospíšil/#13/2011
komentář/společnost

Něco jako světlonoši

Ondřej Slačálek/#13/2011
společnost

„Užívat, užívat, užívat!“

Martin Machovec/#13/2011
společnost

napětí

Filip Pospíšil/#13/2011
odpor/společnost

Veverky a jejich mandát

Jan Keller/#13/2011
společnost

par avion

#13/2011
média/společnost

Naši protikorupční bojovníci

Filip Pospíšil/#13/2011
odpor/společnost

Piráti kyberprostoru

Filip Pospíšil/#13/2011
média/společnost

různé

Resuscitácia verejného priestoru

Ivana Rumanová/#13/2011
recenze čísla/různé

Rozvracení intimity

Iona Uricaruová/#13/2011
esej/různé

Vždycky se někdo ozval

Petr Andreas/#13/2011
rozhovor/různé

došlo

#13/2011
došlo/různé

artefakty

#13/2011
kultura/různé

Eskalátor

O účinnosti i smysluplnosti protipirátských opatření by se dala vést dlouhá debata. Pokud tyto donkichotské snahy nepoškozují konzumenty, mysleme si o nich své a chovejme se i nadále podle zdravého rozumu. V případě nadcházejících aktivit hollywoodských studií při uvádění velkých hitů do kin však už mlčet nelze. František Fuka popisuje (http://fffilm.fuxoft.cz/2011/05/konec-titulku-v-cechach.html), kterak se coby překladatel titulků musí potýkat se stále rostoucí buzerací z Ameriky. Že překladatelé musí překládat na poslední chvíli, to už je rutina. Od snímku X-men: První třída se však zřejmě stane u mnohých filmů běžným, že překladatel nebude mít žádnou rozumnou možnost vidět film a překládat bude pouze podle zaslané dialogové listiny, bez záruky, zda a nakolik

Asi to už nijak nepřekvapí, pokud současná vláda proti korupci a za vyšší šetrnost a vymahatelnost práva plánuje schválit novelu stavebního zákona, jejímž hlavním cílem je vyloučit občanská sdružení ze stavebních řízení, aby se urychlila realizace mnohých staveb. Přitom zrovna 1. června Nejvyšší správní soud opět rozhodl, že účast veřejnosti je zkrátka nezbytná. Jde tedy spíše o to utajit rozhodování úředníků, kteří se pak lehce stanou obětí různých zájmových skupin, a zároveň je třeba znechutit veřejnou angažovanost občanů a jejich sdružení a tím jim postupně zamezit v odhalování zbytečného utrácení veřejných prostředků. O čem se neví, o tom se ani nepíše a pak to vůbec neexistuje! Zbude tak více klidu

Jdu si tak jednou po Nádražní ulici na Smíchovské nádraží s braníkem v ruce, občas si přihnu, když tu při mně zastaví auto Pomáhat a chránit: „Dobrý den, pane,“ osloví mě policajt, „tady nesmíte pít alkohol, na celý Nádražní ulici se nesmí…“ „Prosím vás,“ namítnu, „děláte si ze mě legraci? Já jdu v poklidu na vlak s lahváčem v ruce, to je snad problém?“ „Ale vy jste se napil, já vás viděl, a to se na Nádražní nesmí…“ Mám sto chutí čurifrnďáska praštit flaškou po hlavě, ale říkám „aha“ a pospíchám dál na vlak. Jindy jdu zase parkem před nádražím a narazím na zajímavou skupinku: dva vágusové na lavičce,