close search

literatura

Deník nenápadného proroka

Jan Štolba/#6/2011
literatura

Křivánku, odcházíš

Petr Šimák/#6/2011
literatura

Pět nepřekládaných – literární zápisník

Pavel Kořínek/#6/2011
literatura

odjinud

František Knopp/#6/2011
literatura

Dlouhá střela krátkého doletu

Anna Vondřichová/#6/2011
literatura

knihy

#6/2011
literatura

Podle řeky

Věra Jirousová/#6/2011
báseň čísla/literatura

Poslední přítel

Tahar Ben Jelloun/#6/2011
beletrie/literatura

Dokud sedlák seje

Michal Špína/#6/2011
literatura

Pochcávací džíp – polotovary

Matteo/#6/2011
literatura

divadlo

Jeden princip, odlišná těla

Jana Bohutínská/#6/2011
divadlo

film

Dokument jako drama na festivalu Jeden svět – depeše

Antonín Tesař/#6/2011
film

Smrsknutý potenciál window galerií – filmový zápisník

Sylva Poláková/#6/2011
film

Superschopnosti pro dospělé

Antonín Tesař/#6/2011
divadlo/film

Extravertní kinematografie

Tereza Brdečková/#6/2011
film

umění

Lišky

Lenka Dolanová/#6/2011
galerie/umění

Čí je to město – galerka

Zuzana Štefková/#6/2011
umění

Vystavuji, tedy (ještě) jsem

Jana Chlubná/#6/2011
umění

Síla opomíjeného

Michala Frank Barnová/#6/2011
umění

hudba

Naše malá exotika – hudební zápisník

Karel Veselý/#6/2011
hudba

filmy/hudba

#6/2011
hudba

Opustit naučené vzorce

Petr Vrba/#6/2011
hudba

Improvizací se člověk stává hudbou

Jozef Cseres/#6/2011
hudba

společnost

napětí

Filip Pospíšil/#6/2011
odpor/společnost

Nejsme zájmová skupina

Filip Pospíšil/#6/2011
odpor/společnost

Civilizace a okovy

Jiří Přibáň/#6/2011
komentář/společnost

O domech, které lžou

Jakub Bachtík/#6/2011
společnost

par avion

Anna Zádrapová/#6/2011
média/společnost

Když mluví bouchačka

Matěj Metelec/#6/2011
společnost

Prašť jako uhoď

Václav Burian/#6/2011
média/společnost

Koktejl pro Prahu

Martin Veselý/#6/2011
společnost

O nás bez nich

Jakob Hurrle/#6/2011
společnost

různé

artefakty

#6/2011
kultura/různé

Jak poznáte starou stezku

Lenka Dolanová/#6/2011
rozhovor/různé

došlo

#6/2011
došlo/různé

Pas de deux v hororovém rytmu

Šárka Gmiterková/#6/2011
recenze čísla/různé

Eskalátor

V A2 č. 4/2011 jsme se zabývali divadelní dramaturgií. Teď je to hlavním tématem studentského (DAMU) časopisu Hybris. Zrovna u studentů-dramaturgů je vidět přílišná konzervativnost (snad ani jediný ročník se neobejde bez Čechova) a v případě odvážnějších počinů (například Markéta Lazarová) zas překvapivá neaktuálnost. Nedávno jsem viděl absolventské představení Vyšší odborné školy herecké. Studenti si vybrali Matku J. A. Pitínského – parodii na socialistickorealistické drama, která vznikla na konci osmdesátých let. Proč tuhle hru hrát dnes? Poslední číslo Hybrisu ukazuje, v čem je zřejmě problém. Na otázku: Jak vnímáš funkci dramaturgie v současném divadle? odpovídají budoucí dramaturgové: „Ačkoli její potřebnost pociťuji obzvlášť palčivě… dramaturgii vnímám jako nezbytný

Od konce února hýbe českou kulturní scénou plánované zvýšení DPH na knihy z deseti na dvacet procent. Petici „Výzva na obranu knih“ podepsalo již sto tisíc lidí a vláda nyní v důsledku nebývale hlasité reakce veřejnosti jedná o výjimce pro daň na knihy a tiskoviny. Obavy ze změn je však možné prakticky zažít již dnes – knihkupectví Academia prodává některé své odborné publikace za zcela směšné ceny proto, aby z nich získalo alespoň nějaké peníze. Doporučuji ten pocit zažít, na jedné straně člověka potěší, když „uloví“ výtvarnou monografii či katalog k výstavě za méně než polovinu ceny, na straně druhé však nelze utišit výčitky a stesk nad tím, že

Již půl roku vládne Brnu koalice dvou velkých demokratických stran. A s ní i nové móresy. Bývalo tradicí, že se každoročně z cca milionu rozdělovaného neziskovkám působícím v oblasti ekologické výchovy dalo pár korun i těm organizacím, které poskytují poradenství a pomoc občanům v situacích, kdy samospráva či úřady pošlapávají při prosazování velkých staveb jejich práva. Letos ale poprvé ostrouhalo sdružení NESEhnutí, Nadace Veronica, Ekologický právní servis i další. Další změna proběhla v Brněnském metropolitanu, oficiálním měsíčníku radnice. V něm pro případ kritiky nejen největší a nejkontroverznější stavby – odsunu vlakového nádraží – vládne již léta stoprocentní cenzura. Objevil se však nový fenomén. Aktivisté, kteří byli s tématem kritiky odsunu nádraží již poněkolikáté redakcí odmítnuti, poslali