close search

literatura

Upíři v citronovém sadu

Karen Russellová/#14/2014
literární příloha/literatura

Pán jeskyně

Sam Lipsyte/#14/2014
literární příloha/literatura

Insistence

Antonín Kosík/#14/2014
beletrie/literatura

I dnešní den bude součástí příběhu

Alda Merini/#14/2014
báseň čísla/literatura

Uupíři, nerdové a zombie tetičky

Pavel Kořínek/#14/2014
literární příloha/literatura

Stalin a poletující pírko

Sára Vybíralová/#14/2014
literatura

Utajovaný Milan Kundera

Jakub Češka/#14/2014
literatura

Analogický alpinismus

Pavel Ctibor/#14/2014
literatura

divadlo

Výraz vnitřní nutnosti

Jan Jiřík/#14/2014
divadlo

film

True auteur

Antonín Tesař/#14/2014
film

V pavučině znaků

Jan Kolář/#14/2014
film

Vody, co se neprojasní

Tomáš Stejskal,Anna Stejskalová/#14/2014
film

umění

Proti strnulosti výstav

Václav Janoščík/#14/2014
umění

hudba

Hluk pod Alpami – hudební zápisník

Martin Šenkypl/#14/2014
hudba

Jedeme vlakem nazpátek

Lumír Nykl/#14/2014
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#14/2014
odpor/společnost

Mluvit jasnou řečí

Lukáš Rychetský,Matěj Metelec/#14/2014
společnost

par avion

Jan Jirotka/#14/2014
společnost/zahraničí

Archeológ moci

Ivan Buraj/#14/2014
společnost

Evropští džihádisté

Jakub Horňáček/#14/2014
společnost/zahraničí

Černé labutě nad Irákem

Marek Čejka/#14/2014
odpor/společnost

Antikapitalistická pravice?

Ondřej Lánský,Lukáš Matoška/#14/2014
komentář/společnost

různé

My, snaživí mimozemšťané

Jan Štolba/#14/2014
esej/různé

minirecenze

#14/2014
minirecenze/různé

Všechno začíná na stole

Tomáš Uhnák/#14/2014
rozhovor/různé

Pohodlí temné sítě

Jan Bělíček/#14/2014
recenze čísla/různé

Eskalátor

„Počítače myslí jako lidé“ (Týden.cz). Anebo, pravdě poněkud blíže: „Počítač ­přesvědčivě napodobil člověka. Hrál si na puberťáka“ (iDnes.cz). Podobné titulky hlásaly v polovině června vítězství stroje nad člověkem v Turingově testu, který proběhl v Royal Society v Londýně. Program Vladimira Veselova, Eugena Demchenka a Sergeje Ulasena prý dokázal při internetové konverzaci přesvědčit třetinu lidské poroty o tom, že je třináctiletý Ukrajinec. Nejen mě však jeho výkon zklamal. „Jaký je podle tebe smysl života?“ (Téhle otázce se prostě nedalo odolat.) „Čekejte…“ (Má naděje, že odpověď bude znít „42“, roste.) „Netuším. Možná můžeme mluvit o něčem jiném?“ (Ano, takhle by odpověděl robot.) „Fajn, máš holku?“ „Ne, na to jsem

Plakáty s heslem „Komunismus bolí dodnes“ je v ulicích větších i menších měst v současnosti téměř nemožné minout. Kampaň Proti ztrátě paměti pořádá společnost Člověk v tísni již počtvrté a jejím hlavním úkolem je „projevit úctu obětem komunistického režimu“. Pozoruhodná je samozřejmost, s jakou organizátoři spojují problémy dneška s minulostí: „Dědictví komunistického režimu nás provází po celé čtvrtstoletí, které od té doby uplynulo, mnoho problémů současnosti má kořeny právě v období ‚budování socialistické společnosti‘.“ Bože, je to dvacet pět let! Kde jsou nadšené výkřiky, že každý je svého štěstí strůjcem a má svůj osud plně v rukou? Martha Issová pak dovádí ­smysl akce do obecnější filosofické roviny, hodné Zénóna z Eleje: „Vše,

Senátoři schválili zákon, který otevírá národní park na Šumavě stavebním projektům, jako jsou apartmánové domy, hotely, golfová hřiště nebo lanovky a sjezdovky. S kontroverzním návrhem jich nesouhlasilo pouhých pět. Háček je v tom, že řada zákonodárců před hlasováním odešla ze sálu. Pro nový zákon nakonec zvedlo ruku pouhých čtyřicet devět senátorů – tedy mnohem méně, než kdokoli čekal. Tlak na rychlé schválení zákona byl ovšem obrovský. Na program byl zařazen dodatečně, na poslední chvíli. Senátoři před několika týdny dostali Petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava s dvaceti pěti tisíci podpisy. Ta požadovala zhruba přesný opak toho, co návrh obsahuje. Zákonodárci tuto poněkud zapeklitou situaci